Jedná se o jedno z důležitých gokui 極意, tedy vnitřních učení ninjutsu, které zahrnul do své výuky Hatsumi sensei. Termín kajō chikusei je poeticko-filozofický výraz japonského, respektive sino-japonského původu, který je užíván spíše symbolicky než technicky. Nejde o běžně používaný moderní pojem, ale o klasickou metaforu, která je tradičně chápána v kontextu budō, zenové estetiky a tradiční japonské morálky.

Nejprve se podívejme na samotný zápis tohoto rčení – kajō chikusei:

• ka (hana) 花 – květ, květina; krása, cit, jemnost, soucit
• jō 情 – cit, emoce, nálada, lidskost; vnitřní cítění, empatie, schopnost prožívat
• chiku (take) 竹 – bambus; pružnost, pevnost, vytrvalost
• sei (shō) 性 – charakter, přirozenost, povaha

Termín kajō chikusei lze nejvýstižněji přeložit jako: „Získat jemnost květiny a přímost a odolnost bambusu.“ Významově jej lze chápat také jako „jemné a soucitné vnímání spojené s pevnou a neochvějnou povahou“.

Ve filozofickém kontextu bojových umění a zenového buddhismu je květ hana 花 vnímán jako symbol jemnosti, estetického cítění a schopnosti vcítění se. Naproti tomu bambus take 竹 představuje morální sílu, pružnost bez zlomení a přímý, čestný charakter.

Co si z tohoto principu vzít pro naši tréninkovou praxi? Především uvědomění, že chceme-li dosáhnout vyšší úrovně učení, musíme v srdci rozvíjet jemnost květiny a současně na fyzické i mentální úrovni budovat pružnost/flexibilitu a otevřenost (sunao 素直) spolu s přímostí a odolností bambusu (masugu 真直).

Tento princip se netýká pouze techniky, ale i charakteru a mravní pevnosti, které by měly růst ruku v ruce s tělesnými dovednostmi. Laskavost bez slabosti, síla bez krutosti. Z praktického hlediska bojových umění má být technika měkká a elegantní v projevu, avšak pevná a neochvějná ve svém základu. Mysl má zůstat citlivá a otevřená, zatímco vůle k jednání má být pevná, lidská a rozhodná, nikoli brutální. Tento postoj lze chápat jako samotné srdce bojových umění, případně jako srdce válečníka. Jeho podstatou je upřímné a čisté srdce – magokoro 真心.

Pokud ninja 忍者 toto srdce postrádá, stává se ninjutsu 忍術 pouhou dovedností manipulace s formami – něčím obyčejným, nízkým, vulgárním a světským (zoku butsu 俗物).

Originální japonský text Hatsumi senseie, v němž je zmíněn termín kajō chikusei, naleznete v knize Way of the Ninja od Hatsumi senseie na straně 30.

„Říká se, že ninja musel hluboce a vytrvale studovat bojová umění a musel mít přirozenost květiny a charakter bambusu. Měl mít srdce jemné jako květina a srdce pružné a poddajné jako bambus. Ninja musel být člověkem s upřímným srdcem. Musel pokračovat dál, i když měl pocit, že je vše ztraceno. Musel jít až do konce. Musel mít velmi silnou vůli. A člověk, který v sobě nesl všechny tyto vlastnosti, byl skutečným ninjou.“

Podobné principy se objevují v mnoha tradičních ryū-ha 流派. Například v tradici školy Takagi yōshin ryū 高木陽心流 nacházíme srovnatelná filozofická východiska, která kladou důraz na harmonii mezi jemností a pevností, morálním charakterem a technickou dovedností.

Yanagi ni yukiore nashi
柳に雪折れ無し
Vrba se pod tíhou sněhu nezlomí

Text se opět odkazuje na ladnost a pružnost spojenou s pevností a vytrvalostí. Všechny tyto kvality jsou mimořádně důležité pro lidi praktikující budō 武道.

Japonský dai-shihan Takahiro Oguri 隆博小栗, vedoucí Bujinkan Engetsu Dōjō, definuje kajō chikusei následovně: „V našem stylu se předává koncept kajō chikusei. Jeho význam spočívá v tom, že pokud má srdce jemnost květiny a přímost bambusu, tělo získá skutečnou sílu.“

Lidé, kteří se upřímně věnují studiu bujinkan ryū-ha 武神館流派, by měli tuto myšlenku kajō chikusei postupně přijímat za svou a rozvíjet ji souběžně se svou každodenní praxí. Neměli by pracovat pouze na svém taijutsu 体術, tedy na technické stránce cvičení, ale současně by měli rozvíjet i svou osobnost. To zahrnuje schopnost kontrolovat vlastní ego a hledat přirozenou rovnováhu v životě.

Před časem jsem četl text od Pascala Kriegera, velmi respektovaného učitele stylu Shintō musō ryū 神道夢想流 a shodō 書道 (tradiční kaligrafie), ve kterém nabádal své studenty, aby byli tolerantní a laskaví ke svým mladším kolegům v tréninku, zatímco k sobě samým maximálně přísní. I toto lze chápat jako jeden z pohledů na hlubší význam kajō chikusei. Je na nás, abychom se stali lidmi, kteří mají srdce je na správném místě.

Pečujte o své srdce. Pokud mu to dovolíte, téměř jistě vám ukáže správnou cestu.
Starejte se o sebe, přátelé, a vždy důvěřujte svému taijutsu 体術 (體術).

Poznámka:
Termín sunao 素直 lze v přeneseném významu použít pro označení člověka upřímného, otevřeného a pružného ve smyslu schopnosti přijímat – tedy jako opak tvrdohlavosti. Člověk se srdcem sunao dokáže přijmout oprávněnou kritiku i nové myšlenky.