Slovníček

Slovníček

Yōgoshu 用語集

Některé termíny používané v oblasti bojových umění není jednoduché přeložit z japonštiny do českého jazyka tak, aby překlad plně podchytil plný význam slova nebo slovního spojení. Přesto doufáme, že tento jednoduchý přehled pomůže aspoň v základní orientaci v terminologii.


Obecné termíny

A


● Age 上げ – od slovesa ageru; zvednout, nahoru
● Age uchi 上げ打ち – zasáhnout ve výstupu
● Ai 合 – harmonie, soulad
● Aiuchi 相打ち – dva platné údery v kendō 剣道 provedené oběma soupeři ve stejný okamžik, resp. současný úder obou soupeřů na tentýž cíl (například když oba útočí na hlavu)
● Ankoku tōshi jutsu 暗黒透視術 – umění vidět skrz temnotu
● Aruki 歩き – od slovesa aruku; jít, kráčet, chůze
● Ashi 足 – noha, chodidlo
● Ashi barai 足払い – podmetení nohy nebo nohou
● Ashi sabaki 足捌き – práce, technika nohou
● Ashi waza 足技 – technika nohou
● Ashigarugashira 足軽頭 – kapitán pěších samurajů
● Ashigaru taisho 足軽大将 – generál pěších samurajů
● Ashiko 足甲 – kovové pásy na nohy s bodci (drápy) na spodní straně
● Atama 頭 – hlava
● Ate 当て – úder
● Atemi 当て身 – citlivé, vitální body
● Atemi no tanren 当身の鍛錬 – trénink otužování těla, úderových ploch
● Atemi waza 当て身技 – techniky útoků na vitální body
● Ato de 後で – po (časově)
● Awase 合わせ – od slovesa awaseru, setkat se
● Ayumi ashi 歩み足 – normální chůze (krok) – jedna noha střídá druhou

B

● Bajutsu 馬術 – dovednost jízdy na koni
● Bafuku 幕府 – japonská vojenská vláda, shogunát
● Baka 馬鹿 (ばか) – znamená „blázen“, nebo (jako přídavné jméno) „hloupý“ a je nejčastěji používaným pejorativním výrazem v japonštině. První písemná použití baka byla během období Nanboku-chō (1336–1392), kdy bojovaly „severní a jižní soudy“. V prvním příkladu historický epos Taiheiki zaznamenává, že bakamono 馬鹿者 bylo použito jako urážka v roce 1342. Velitel Ashikaga Toki Yoritō 土岐頼遠 odmítá vzdát poklonu vysloužilému císaři Kōgonovi (r. 1366), „Yorito, pravděpodobně opilý, se hlasitě dožaduje vědět, jaký druh blázna (bakamono) má tu drzost nařídit mu, aby sesedl.
● Bakamono 馬鹿者 – hlupák
● Barai 払 – podmést (ve složenině) sloveso harau – odrazit, smést
● Banpenfugyo 萬川万変 –
● Bansenshukai 萬川集海 – historická kniha o ninjutsu
● Battō 抜刀 – tasení meče
● Battō jutsu 抜刀術 – techniky tasení meče, umění tasení meče
● Biken 秘剣 – skrytá čepel (Bi = Hi: schovaný, tajný)
● Biki 引 (od hiku) – pro stahující se pohyb zpět, např. sayabiki 鞘引
● Bisentō 眉尖刀 – obrovská halapartna
● Bō 棒 – dlouhá tyč o délce cca 180 cm
● Bōgu 防具 – zbroj, kompletní tréninkové vybavení na kendō 剣道, také kendōgu 剣道具
● Bōjutsu 棒術 – umění boje s dlouhou tyčí
● Bokken 木剣 – dřevěný meč (tento název se používá téměř výhradně mimo Japonsko)
● Boku 木 – strom, dřevo (jako materiál)
● Bokutō 木刀 – dřevěný meč
● Boryaku – strategie boje
● Boshi 鋩子 – linie ostří
● Bōshuriken 棒手裏剣 – vrhací čepele podobné noži či bodci
● Bu 武 – (sinojap., ve složeninách) boj, válka
● Budō 武道 – bojová umění, cesta bojovým uměním
● Budōka 武道家 – student bojových umění
● Bōshi ken 拇指拳 – úder špičkou palce
● Bufū 武風 – vítr bojového umění
● Bufū ikkan 武風一貫 – bojový vítr vane každým dnem (vytrvalost v bojovém umění)
● Bugei 武芸 – historická, klasická válečná umění boje
● Bugeisha 武芸者 – bojový umělec
● Bujin 武神 – válečník, bojovník, samuraj
● Bujinkan 武神館 – společnost válečníků
● Bujinkan Dōjō 武神館道場 – mezinárodní organizace založená Hatsumi senseiem
● Bujinkan budō taijutsu 武神館武道体術 – bojový pohybový systém bujinkanu
● Bujinkan bugei 武神館武芸 – bojová umění bujinkanu
● Bujutsu 武術 – stará bojová umění, staré bojové metody a dovednosti
● Bumon 武問 – bojová brána
● Bunbu ryōdō 文武両道 – první kanji bun 文, doslova znamená „písmeno“ nebo „psaní“. V tomto termínu se to vztahuje 文事 nebo 学芸, což znamená „umění a věda“ včetně takových japonských umění jako jsou třeba shodō 書道 (psaní štětcem, kaligrafie), kadō 華道 (aranžování květin) a sadō 茶道 (čajový obřad). Jinými slovy, představuje zvládnutí všeobecného vzdělání a kulturních studií. Druhé kanji bu 武 známená „vojenské“. V tomto termínu to znamená 武事 nebo 武芸, což znamená vojenské záležitosti nebo bojová umění. Třetí kanji ryō 両 znamená obojí. Jsem si jistý, že znáte poslední kanji dō 道 to znamená životní cestu nebo praxi. Tento pojem znamená schopnost vyniknout jak ve vzdělání, tak i v bojových uměních. Vztahuje se také na někoho, kdo má takovou schopnost. Nevíme přesně, kdy byl tento termín vynalezen, ale kombinace dvou kanji 文 a 武 byla populární ve starověkém Japonsku. Kombinace těchto znaků 文武 byla použita pro 42. císaře 文武天皇 v 7. století. Přestože výslovnost těchto kanji byla „Monmu“, význam zůstal stejný a tak označoval schopnosti tohoto císaře, který měl vynikat jak ve vyšším vzdělání, tak ve vojenských záležitostech. I dnešní studenti bojových umění by se měli snažit získat vzdělání nejen v boji, ale i v oblastech mimo něj. 
● Bunkai 分解 – česky analizovat, rozebrat. V japonských bojových uměních to je aplikace ve waza 技. Je to představení si použití techniky proti reálným soupeřům. Pomáhá pochopit účel.
● Bushi 武士 – bojovník, samuraj, válečník
● Bushidō 武士道 – morální kodex samurajů „Cesta samurajů“, cesta válečníka, samuraje, způsob života Bushi
● Butoku 武徳 – „ctnosti válečníka“
● Butsumetsu 仏滅/佛滅 – kyūsho 急所 – které se nachází v oblasti třetího žebra
● Buyū 武友 – přítel v bojových uměních; tento termín je poměrně hojně používán v rámci bujinkanu a označuje přátele, se kterými společně studujeme naše bojová umění. Jsou to ti, se kterými společně propotíme svá keikogi na pravidelných lekcích. Toto propojení je posilováno tím, že se vzájemně snažíme posunout své dovednosti v budō 武道, a sdílíme všechny své znalosti.

CH


● Chakin shibori 茶巾絞り – ždímání čajového ručníku (v tenouchi 手の内)
● Chiburi 血振 – setřepání krve
● Chidori ashi 千鳥足 – ptačí chůze jako ayumiashi 歩み足
● Chigau 違う – jiný, různý
● Chiisai 小さい – malý
● Chikaku 近く – blízko
● Chikama 近間 – krátká vzdálenost (též chika-maai 近間合い)
● Chikara 力 – výkon, síla, odhodlání
● Chinugui 血拭い – setření krve
● Chi 地 – země; jeden z pěti základních elementů gogyō
● Chi no kata 地之型 – působení země
● Chi ryaku no maki 地略の巻 – svitek, listina se základními principy země
● Chiburi 血振り – manévr s mečem, při kterém se očišťuje čepel od krve
● Chigoku otoshi 地獄落し – nechat propadnout peklu (technika)
● Chimon 地門 – znalosti terénu a prostředí
● Chinugui 血拭い – setření krve
● Chisai ちさい – malý
● Chō-hō 諜報 – metody špionáže
● Chū 中 – střed, střední
● Chū ryaku 中略 – princip druhé úrovně
● Chūdan 中段 – střední pásmo; střední úroveň (od pasu až ke krku)
● Chūdan uke 中段受け – blokování ve středním pásmu
● Chūden 中伝/中傳 – druhá úroveň učení
● Chūden no kata 中伝之型 – techniky druhé úrovně
● Chūnin 中忍 – jedna z hodností označující postavení ninjů. Jedná se o střední úroveň velitelů
● Chūshin 中心 – střed. Soupeři mají v základním postoji své meče před sebou tak, aby špička meče směřovala proti očím oponenta. Této pozici se říká Chūdan no kamae 中段の構. Chūdan no kamae se někdy předkládá jako postoj ve střední úrovni. Při boji se oba snaží získat pro sebe střed chūshin. Jde o kontrolu nad vzájemnou středovou linií v určitý moment pomocí pohybu mečem nebo pozicí a hlavně prací těla. Ten, který nad svým soupeřem získá střed (obecně převahu v postoji, ve střehu), je na půl cesty k úspěšnému zásahu. Získá tak otevření suki – příležitost k zásahu. Kdo střed prohraje, může prohrát celý boj. Stejný princip platí i pro jiná kamae 構え – postoje. Pokud je válečník schopen zaújmout znamenité Chūdan no kamae je pro oponenta velice složité, ne-li nemožné, jej zasáhnout či se dostat do jeho prostoru.

D


● Dame 駄目 – ne, špatné, takhle ne
● Dan 段 – úroveň/stupeň; pokročilý technický stupeň
● Dattō 脱刀 – vytažení meče z obi
● Dōjō 道場 – tréninková místnost, místo praxe „cesty“
● Dai 大 – rozlehlý, velký, vysoký
● Dai gogyō 大五行 – pět čínských živlů: zem, voda, dřevo, kov, oheň
● Daijōdan 大上段 – postoj s mečem nad hlavou
● Daikōmyō 大光明 – v buddhismu je to velké jasné Buddhovo světlo v ninjutsu je to světlo od vnitřku k vnějšímu. Může to být zážitek světla nošeného v srdci
● Daimyō 大名 – japonský vojenský kníže
● Daishō 大小 – souprava dvou mečů (katana a wakizashi)
● Daitō 大刀 – delší z mečů soupravy daishō
● Daken taijutsu 打拳体術 – soubor technik úderů a kopů
● Dan 段 – mistrovský stupeň technické vyspělosti v japonských bojových uměních
● Dattō 脱刀 – vyjmutí meče z obi
● Debana waza 出鼻技 – útočná technika, zásah soupeře v okamžiku, kdy zahajuje útok. Praktikováno v rámci kendō 剣道 a gekiken 撃剣
● Den 伝/傳 – legenda, tradice
● Denshō 傳書 – svitek, který slouží k přenášení (sdělení) nějakého vědění; psané podání
● Deshi 弟子 – žák, učeň
● Dō 道 (Michi) – označuje „cestu“. V bojových uměních to označuje spíše moderní bojová umění jejichž prvotním cílem je kultivace ducha.
● Dō 銅 – trup
● Dō jime 胴締め – sevření, tlak, sevření (shimeru) na dō (břicho)
● Dō-maru 胴丸 – druh brnění vinoucího se kolem těla
● Dō uchi 胴内 – úder na Dō (trup)
● Dōjō 道場 – místo určené pro trénink bojových umění
● Dōjō-chō 道場長 – vůdce nebo hlava dōjō
● Doko 怒虎 – rozzlobený tygr
● Doko no kamae 怒虎の構 – postoj s pěstí vzad u hlavy
● Dōmo どうも – děkuji
● Dōmo arigatō gozaimasu どうも有難うご座います – děkuji velmi (formální poděkování za něco co probíhá)
● Dōmo arigatō gozaimashita どうも有難うご座いました – děkuji velmi uctivě (formální poděkování za něco co právě skončilo)
● Dori 捕り (tori) – 1.) od slovesa toru; vzít, uchopit 2.) od slovesa toru – zajmout, zatknout
● Doton jutsu 土遁術 – techniky ukrytí využívající zem
● Dōzo どぞ – prosím

E


● Ebira 箙 – toulec na šípy ve tvaru košíku určený k upevnění na zádech válečníka
● Enbu 演武 – oficiální ukázka (formální)
● Enbugi 演武着 – oficiální oblečení na enbu 演武
● Enzan no metsuke 遠山の目付け – periferní vidění (pohled na vzdálené hory)

F


● Furikaburi 振り被り – zvednutí meče v přípravě na sek
● Fū (Kaze) 風 – vítr, jeden z pěti základních elementů Gogyō
● Fū no kata 風の型 – působení větru
● Fudō 不動 – nehybný
● Fudō ken 不動拳 – úder pěstí
● Fudō Myōō 不動明王 – japonský bůh války
● Fudōshin 不動心 – neotřesitelná (neposkvrněná) mysl a nepohyblivý duch je stav fudōshin. Je to odvaha a stabilita jak duševní, tak fyzická. Spíše než tuhost a nepružnost, fudōshin popisuje stav, který není snadno narušitelný vnitřními myšlenkami nebo vnějšími silami. Je schopen přijímat silný útok při zachování klidu a rovnováhy. Přijme a lehce vydává, uzemňuje a odráží agresivitu zpět k pramenu.
● Fudōza 不動坐 – sed na jedné patě
● Fūkaku 風格 – zrak, pohled, důstojnost, nebo taky hluboký
● Fukiya 吹き矢 – foukačka využívaná ninji a jinými vrstvami společnosti
● Fukuro shinai 袋竹刀 – tréninkový meč stylu Yagyū ryū z bambusových lamel pokrytý kůží
● Fundō 分銅 – závaží
● Furi 振り – točit, švihat se zbraní
● Furi kaburi 振りかぶり – nápřah mečem
● Furi oroshi 振り下ろし – švih mečem směrem dolů (v ō-chiburi 大血振)
● Futari dori 二人捕 – dvojnásobný úchyt, držení dvěmi útočníky

G


● Gakusei 学生 – student
● Gyaku 逆 – naopak
● Gaeshi 返し – (ve slož.) kaeshi; 1.) vracet(se), vracet
● Gaeshi waza 返し技 – protiobrana
● Gakure 隠れ – ze slova kakureru, skrývat se, zmizet
● Gando 龕灯 – přenosné osvětlovací zařízení využívané ninji v historii
● Gankotsu 岩骨 – oblast brady
● Ganmen 顔面 – bod mezi očima
● Ganriki 眼力 – vyzařování ki 気 z očí
● Ganseki 岩石 – skála
● Ganseki nage 岩石投げ – metat velký kámen, hod bokem
● Garami 絡み – „štěpení, štípání“ podržet, stočený
● Gari 刈 – ze slova karu, sklízet, podmést
● Gassho no kamae 合掌の構 – pozice těla při pozdravu
● Gasshuku 合宿 – tréninkový tábor, vícedenní seminář
● Gata 型 (Kata) – spoutání, rameno, forma, sestava
● Gatame 固 – (ve slož.) katame; kontrolovat, znehybnit, přidržet
● Gawa 川 (kawa) – řeka
● Ge 下 (ve slož.) – spodní
● Gedan 下段 – spodní pásmo
● Gedan no kamae 下段之構え – postoj se zbraní směřující k zemi
● Gedan uke 下段受け – spodní blok
● Geiko 稽古 – (ve slož.) keikó nácvik, cvičení
● Gekokujō 下克上, (下剋上) – termín značující akr poražení výše postavené osoby níže postavenou osobou. Používal se rovněž k označení chaotické situace „válčících států“ v 16. století.
● Gendai budō 現代武道 – školy bojových umění po reformě Meiji, jiný termín pro gendai ryū
● Gendai ryū 現代流 – školy budō 武道 po reformě Meiji (Meiji ishin 明治維新)
● Genin 下人 – jedna z hodností označující postavení ninjů. Jedná se o spodní úroveň označující samotné vykonavatele
● Genjutsu 幻術 – umění klamu
● Geri 蹴り (ve slož.) keri – techniky kopů
● Keri gaeshi 蹴り返し – kontrovat úder (nebo úderem) nohou
● Keri kudaki 蹴り砕き – odvrátit úder (nebo úderem) nohou
● Geta 下駄 – dřeváky
● Gi 着 – cvičební oděv např: iaigi 居合着, judōgi 柔道着, atd.
● Giri 切り/斬り – ( ve složeninách); od slovesa kiru; sekat
● Gikan ryū koppōjutsu 義鑑流骨法術 – jedna z devíti škol vyučovaných v rámci organizace Bujinkan Dōjō
● Gohō no kata 五法の型 – spojení 5 forem, směrů
● Godan 五段 – technický stupeň studenta označující úroveň 5. danu, shidōshi
● Gogyō 五行 – pět základních elementů Chi 地, Sui 水, Ka 火, Fū 風 a Kū 空 (země, voda, oheň, vítr a prázdnota)
● Goja dori 剛者捕 – také musha dori, překonat někoho silnějšího
● Gokaku-geiko 互角稽古 – cvičný zápas dvou stejně pokročilých (praktikováno v kendō 剣道)
● Gokenin 御家人 – je termín, kterým byli označováni přímí vazalové shōguna v období Kamakura. Nutnou podmínkou pro získání statutu vazala byl vojenský stav a držba půdy. Nejprve tento dědičný statut uděloval přímo Yoritomo Minamoto a za jeho vlády dosáhl počet vazalů asi 2000. Význam tohoto slova během jednotlivých období silně kolísal. V období Muromachi například gokenin znamenal pouze válečníka a přímí vazalové shōguna byli nazýváni hōkōshū 奉公衆. V období Sengoku byli zase takto pojmenováváni vysoce postavení vazalové daimyōů. V období Edo došlo k další významové změně, tentokráte tak byli označeni nejníže postavení přímí vazalové shōgunů z klanu Tokugawa, kdežto výše postavení byli jmenováni titulem hatamoto 旗本.
● Gokui 極意 – hidden, skryté, tajné
● Gokuraku 極楽 – ráj
● Gokuraku otoshi 極楽落し – přivést do ráje
● Gokyū 五級 – žákovský technický stupeň úrovně 5. kyū
● Gomen nasai ごめんなさい – promiňte, omluva
● Gorin 五輪 – kyūsho 急所 – pět bodů okolo pupku
● Goroshi 殺し – (ve slož.) korosu, zabíjet
● Goshi 腰 – (ve slož.) Koshi; boky, bedra
● Goshinjutsu 護身術 – sebeobranné formy
● Goshitan ken 五指端拳 – úder pěti spojenými prsty
● Goton-pō 五遁法 – metody skrývání a úniku pomoci pěti přírodních elementů
● Guchi 口 – také kuchi; ústa
● Gumi 組 – také kumi; vojenská jednotka
● Gunkimono 軍記物 – válečný příběh
● Guruma 車 (ve slož.) – přetočení, kolo
● Gunpai uchiwa 軍配団扇 – plochý vějíř užíváný generály v bitvách. Symbol funkce, jenž se stal obvyklým v 16. století.
● Gunki 軍記 – vojenská kázeň, vojenský prapor
● Gunsen 軍扇 – žebrovaný vějíř používaný generály
● Gusari 鎖 (ve slož.) – také kusari; řetěz
● Gyaku 逆 – opak, naopak, protilehlý, obrácený, zkroucení, čtení znaku také saka
● Gyaku hanmi 逆半身 – opačná pozice těla bokem k oponentovi
● Gyaku jime 逆締め – zkřížené škrcení, palce směrem ven
● Gyaku nage 逆投げ – hod pomocí lámaní paže
● Gyokko ryū kosshijutsu 玉虎流骨指術 – jedna z devíti škol vyučovaných v rámci organizace Bujinkan Dōjō
● Gyokushin ryū ninpō 玉心流忍法 – jedna z devíti škol vyučovaných v rámci organizace Bujinkan Dōjō

H


● Habaki 鎺 – objímka čepele meče (slouží k zajištění meče v saya 鞘)
● Hai はい – ano
● Hai dōzo はいどうぞ – ano začněte / tak prosím (podobně jako hajime 始め)
● Hachimaki 鉢巻 – šátek, váže se na hlavu pod men (také tenugui 手拭い)
● Hajime 始め – začít, start
● Hakama 袴 – tradiční kalhotová suknice (součást uniformy)
● Hakuryoku 迫力 – silná vůle (ki 気) zaútočit na nepřítele. Postavení těla a duše, jedná se o plné soustředění na techniku a boj. Je zde silné zapojeni mysli. Je to také síla a to nejenom fyzická, ale i mentální a estetická.
● Hajime 始め (初め) – zahájení
● Hanmi 半身 – vytočení se stranou k oponentovi
● Hanshi 範士 – han: příklad nebo model k napodobení; osoba, kterou bychom měli okopírovat
● Haori 羽織 – kabátek přes montsuki 紋付 (součást uniformy)
● Hara 腹 – břicho (oblast tři prsty pod pupkem – tanden 丹田)
● Harai masu 払います – odrazit
● Harai waza 払い技 – útočná technika, odražení oponentova meče stranou
● Hatsuji 刃筋 – směr ostří
● Hayaku 早く – rychle
● Hayasuburi 速素振り – rychlé cvičení seků s mečem
● Heihō 兵法 – strategie, nebo starý výraz pro školu linii.
● Heikō 並行 – rovnoběžný
● Heiyoshin 平常心 – každodenní mysl, přirozený, normální
● Henka waza 変化技 – alternativní techniky
● Heso 臍 – pupek (břicho)
● Heta 下手 – nezkušený, špatný
● Hidari 左 – vlevo
● Hikinuki nagara 引抜ながら – zvedání meče a tím i jeho vytahování, s pocitem ukenagashi 受流
● Hikitate-geiko 引き立て稽古 – cvičný zápas, kde pokročilý učí a vede méně zkušeného
● Hiki taoshi 引き倒し – technika tlaku dolů
● Hira 平 – plochý
● Hito kokyū 一呼吸 – eden dech, jedním dechem
● Ha 刃 – ostří japonské čepele; škola, směr
● Hachi 八 – osm
● Hachi dan 八段 – technický stupeň studenta označující úroveň 8. Danu
● Hachi kyū 八級 – technický stupeň studenta označující úroveň 8. Kyū
● Hachimaki 鉢巻 – šátek pro odvádění potu z čela nošený také pod helmicí
● Hachimonji no kamae 八文字之構 – postoj z Togakure ryū ruka v Doko, prsty natažené
● Haidate 佩楯 – chrániče stehen
● Hajime 初め – začněte
● Hagakure 葉隠 – historická kniha doslovně přeložena jako „schovaný v listí“, která ovlivnila Bushidō
● Hai はい – ano
● Haibu yori 背部より – uchopení zezadu
● Hajutsu kyū hō 破術九法 – devět způsobů uvolnění
● Hakama – tradiční skládaná kalhotová sukně
● Hanbō 半棒 – středně dlouhá tyč o délce 3 shaku (90 cm)
● Hanbōjutsu 半棒術 – techniky s hanbō
● Hane 跳ね – 1.) ze slova haneru, skákání, vyskakování, 2.) křídlo, peruť
● Hane age 跳ね上げ – vyskočit
● Hanegoshi nage 跳ね腰投げ – přehoz bokem
● Hanza 半座 – postoj s jedním kolenem na zemi
● Happa 八葉 – list, úder dlaněmi na uši
● Happō 八法 – osm stran nebo osm cest
● Happō biken 八法秘剣 –
● Happō keri 八方蹴り – kopy nohou všemi směry
● Hara 腹 – toto místo se nachází v oblasti pod pupkem a je označováno jako centrum energie
● Harai 払い – podmetat
● Harai goshi 払い腰 – přehoz bokem přes záda
● Harakiri 腹切り – obřadná sebevražda rozpáráním břicha, jedná se o hovorový výraz pro tento proces. správnější je sepukku 切腹
● Haramaki 腹卷 – druh brnění, do kterého se vstupuje zezadu
● Hassō no kamae 八相の構 (八双の構) – postoj s mečem svisle vedle těla
● Hashigo yari 梯子槍 – kopí s žebříkem
● Hasuji 刃筋 – je úhel ostří (Ha) jakým vniká meč do makiwary, ten musí být přesně ve směru a úhlu seku, jinak dochází ke značným silám v sekací části meče (monouchi) a díky špatnému úhlu může dojít k ohnutí meče nebo dokonce i zlomení. Pozná se to podle čistoty seku a zvuku který je při seku (čím čistčí zvuk, tím lepší úhel). Bez dobrého hasuji nejde dělat složitější seky jako je např. mizu gaeshi.
● Hatsumi Masaaki 初見正昭 – zakladatel a velmistr organizace Bujinkan Dōjō
● Hatsuden 発電 – schopnost zásahu
● Heihō 兵法 – principy boje, vojenská strategie
● Heitō no kamae 擎倒の構 – postoj s bō 棒 vodorovně u zad
● Hekitō 劈刀型 – technická úroveň ve škole Kotō ryu
● Henka 変化 – změna; varianta
● Henka waza 変化技 – techniky využívající několik variant možností pohybu
● Hensōjutsu 変装術 – umění přestrojení se a zpodobnění postavy
● Hi 火 – živel oheň
● Hichō no kamae 飛鳥之構 – jeden z postojů využívaných v taijutsu
● Hidari 左 – vlevo, levý (á)
● Hiden 秘伝 – tajemství
● Hiji 肘 – Kyusho, loketní kloub
● Hiji ate 肘当 – úder loktem, také Shuki ken
● Hiji ori 肘折 – zlomit loket
● Hiken jutsu 秘剣術 – také Biken jutsu; techniky ovládání krátkého meče
● Hiki 引き – ze slova hiku, tahat
● Himo 紐 – pásky sloužící k uvázání hakami 袴
● Hira 平 – široký, velký
● Hira ichimonji no kamae 平一文字之構え – jeden z postojů využívaných v taijutsu 体術, ale třeba i v hanbōjutsu 半棒術 a bōjutsu 棒術
● Hira no kamae 平之構え – přirozený postoj, jiné jméno pro Shizen no kamae 自然之構え
● Hira shuriken 平手裏剣 – ploché vrhací čepele
● Hitoashi 一足 – jeden krok
● Hitoemi 一重身 – rovný postoj, nohy paralelně dopředu
● Hiza 膝 – koleno
● Hiza awase 膝合 – přisunutí kolen
● Hō 法 – cesta, strana, princip, způsob, pravidla, směr
● Ho doki 解き – uvolnění
● Hojō 捕縄 – vázání, bezpečný
● Hojōjutsu 捕縄術 – techniky využití provazu k svázání
● Hoken jūroppō 宝拳十六法 – 16 způsobů úderových ploch lidského těla
● Hoko 鉾 – druh japonského kopí
● Hoko jutsu 歩行の術 – technika chůze
● Hoko no kamae 抱囲之構え – jeden z postojů využívaných v taijutsu
● Honbu dōjō 本部道場- hlavní dōjō každého bojového umění
● Hon 本 – tento, hlavní, pravý, zásada, základ
● Hon gyaku 本逆 – první zkroucení zápěstí
● Hon jime 本締め – škrcení s palci dovnitř, paže jsou zkřížené
● Hontai 本體 – podstata
● Hoshi 星 – Kyusho, nervový bod, který je umístěn v oblasti nad loktem poblíž loketní jamky
● Hoshu kihon gata go-hō 手基本型五法 – jeden ze starších názvů pro druhou část kihon happō
● Hoshu kihon no kata 手基本型 – jeden ze starších názvů pro kihon happō
● Hyōjō hokō 氷上歩行 – chůze a běh po kluzkém povrchu (bláto, led)

I


● Iai 居合 – vytasit, tasit meč
● Iaijutsu 居合術 – umění pohybů meče, při kterém je důležitý proces tasení.
● Iaidō 居合道 – japonské bojové umění s mečem založené především na technikách tasení
● Iaigoshi 居合い腰 – pevný nízký postoj
● Iai obi 居合帯 – široký pás pro cvičení iaidō 居合道
● Iaitō 居合刀 – cvičný kovový meč s tupým ostřím
● Ichi 一 – jedna
● Ichi-gan ni-soku san-tan shi-riki一眼二足三丹四力 – toto přísloví přibližuje přístup k praxi v rámci japonského šermu, aneb říká, co je na praxi meče důležité: napřed oči, pak nohy, pak odvaha a nakonec síla.
● Ichimonji no kamae 一文字の構 – základní postoj, jedna paže natažená dopředu, postoj ve formě čínského znaku pro jedničku (ichi)
● Iie いいえ – ne
● Iga 伊賀 – oblast, kde bylo centrum ninjutsu 忍術
● Ikimashō 行きましょう – jděmež,též: Jdeme na to! (pronese učitel na zač. tréninku)
● Ikki 一揆 – sloveso původně znamenající „být ve shodě“ se začalo ve 14. století používat jako podstatné jméno označující vojenské jednotky a především rolnická či náboženská povstání.
● Ikkyo 一挙 – najednou
● Ikkyū 一級 – technický stupeň studenta označující úroveň 1. kyū
● Inashi gata 意無し型 – technika úderu
● Indoor tabi 足袋 – (ang.)obuv s látkovou podrážkou do haly, interiéru
● Inpō 入法 – umění skrývání se
● Inton 隠遁 – zatajení a maskování
● Intonjutsu 隠遁術 – dovednost skrytí se a úniku
● In-yō 陰陽 – protiklady čínsky Ying-Yang
● Ippon shōbu 一本勝負 – zápas o jeden vítězný bod
● Irimi 入り身 – akce, kdy vstoupíš do oponentova ma-ai間合い (základní postavení, střeh s kodachi 小太刀)
● Irimi no seme 入り身の攻め – tlak (hrozba), postup, pohyb dopředu s ohrožením oponenta
● Iri 入り – čtení znaku hairu, vstoupit
● Irimi 入り身 – vstupování, shýbání se
● Isshin 一心 – jedna mysl, koncept
● Itai 痛い – bolest; To mě bolí, to bolí
● Itameru 痛める – zranit, ublížit
● Itami 痛み – bolest
● Itami jime 痛み締め – škrcení, bolestivý tlak
● Itami nage 痛み投げ – metání pomocí bolesti
● Issoku ittō 一足一刀 – s každým krokem sek, ma-ai 間合い na jeden krok
● Issoku ittō no ma-ai 一足一刀の間会 – vzdálenost, kde se dá útočit nebo odrážet útok na jeden krok
● Ittō 一刀 – jeden meč

J


● Jōzu 上手 – zkušený
● Jika tabi 時価旅 – vnější tabi s gumovou podrážkou
● Jakkin 弱筋 – životní body na dvouhlavém svalu paže
● Jidai 時代 – historické období, éra, přeneseně zašlé časy, minulost
● Jihi no kokoro 慈悲の心 – benevolentní srdce
● Jigeiko 地稽古 – volný trénink, tréninkový zápas
● Jigoku 地獄 – peklo
● Jime 締め – škrcení, tlak, stlačení
● Jin 人 – člověk
● Jin ryaku no maki 人略之巻き – svitek principů člověka (splynutí principů nebes a země)
● Jinchu 人中 – životní bod umístěný na základně nosu, na horním rtu (Kyusho)
● Jingasa 陣笠 – klobouk pěšího vojáka
● Jō 杖 – tyč o délce 4,5 shaku (120 cm)
● Jōdan 上段 – horní pásmo
● Jōdan giri 上段切り – přímý vertikální sek, jinak také shōmen giri
● Jōdan uke 上段受け – horní blok
● Jō-ha-kyū 上波及 (序破急) – časování např v nuki uchi 抜き打ち, nōtō 納刀 (jō 上 – (pomalu) záměr a cítění, nutit soupeře svou plnou mentální energii, ha 波 – (rychleji) soustředění energie (ki 気) v hara 腹 na útok, kyu 及 – (bleskově) plné použití energie (ki 気) do útoku a 100% víra ve vítězství)
● Jōgeburi 上下振り – houpání nahoru a dolů v přehnaně velkém pohybu
● Jū 十 – číslovka 10
● Juban 襦袢 – spodní oděv pod montsuki 紋付, iaigi 居合着 (součást uniformy)
● Jū dan 十段 – technický stupeň studenta označující úroveň 10. Danu
● Jūdō 柔道 – bojové umění Jigoro Kana
● Jūji 十字 – kříž, zkřížený, zkřížení; deset slabik
● Jūjutsu 柔術 – druh bojového umění
● Jūmonji 十文字 – kříž
● Jūmonji dori 十文字捕り – uchopení do kříže
● Jūmonji no kamae 十文字の構 – postoj se zkříženými pažemi před hrudníkem
● Jūnan taisō 柔軟体操 – zahřívací proces
● Jūtaijutsu 柔体術 – soubor pružných technik s tělem
● Jutsu 術 – tradiční japonský název pro umění, ale za předpokladu naprostého vložení se do prováděné činnosti. Ne jen na fyzické úrovni (waza 技), ale i společný projev těla, srdce, a duše v jediném okamžiku.
● Jutte 十手 – kovový obušek

K


● Kaeshi waza 返技 – obranná technika, zablokování oponentova seku
● Kamae 構え – postoj, střeh
● Kamiza 上座 (kamidana 神棚) – prostor nejčastěji čelo dōjō 道場, kde je např. obraz mistra, kaligrafie školy atd.
● Kan ken no metsuke 観見の目付け – pozorováním soupeře jak drží tělo a meč odhadnutí jeho duševního stavu a úmyslu
● Kan no metsuke 觀の目付け – vycítit soupeře, šestý smysl
● Kangeiko 寒稽古 – zimní trénink, zimní tréninkové soustředění
● Kankyū 緩急 – různé načasování (sei-dō-ma)
● Kata 形 – předem daná sestava pohybů, seků atd. (nejdůležitější součást výuky)
● Katana no torikata 刀のとり方 – způsob zvedání meče při tōrei 刀礼
● Katate 片手 – jednou rukou
● Katsugi waza 担ぐ技 – útočná technika, sek z nápřahu přes rameno
● Katsujinken 活人剣 – meč který život dává
● Keiko 稽古 – trénink, tréninkový, cvičení
● Keikogi 稽古着 – tréninkový oděv, vrchní část oblečení pro trénink
● Ken sen 剣線 – hrot meče
● Ki 気 – síla dechu, vnitřní síla
● Kime 決め – rozhodnutí; ostrost pohybu, zpevnění
● Ki wo tsukete 気を付けて – být opatrný
● Kiri 切り – sekat
● Kiryōku 気力 – italita, energie
● Kohai 後輩 – něčí mladší žák (podřízený)
● Kokyu 呼吸 – kontrola dechu
● Koryū 古流 – tradiční/stará škola
● Kyōshi 教師 – kyō: učit; učitel
● Kyū 級 – členění, odstupňování začátečníků před shōdanem
● Ka 火 – oheň, jeden z pěti základních elementů Gogyo
● Ka no kata 火之型 – spoutání ohně
● Kaeshi 返し – Gaeshi; kontrovat, obrana
● Kage 影 – stín, silueta
● Kage no Ittō 影之一刀 – způsob tasení šavle vodorovně u zad
● Kagi 鉤 – háček, zaháčkovat, svinout
● Kai 会 – organizace, skupina
● Kaiten 回転 – ponořit, druh kotoulu
● Kakato 踵 – pata
● Kakato geri 踵蹴り – kopnutí patou
● Kake 掛け – Gake; přichytit, běžet
● Kaku 角 – bod umístěný na koleně (Kyusho)
● Kakushi 隠し – schovaný, neviditelný, ten, kdo nemůže být viděn
● Kakushi buki 隠し武器 – skryté zbraně
● Kakushi geri 隠し蹴り – neviditelný úder nohou
● Kama yari 鎌槍 – kopí s hákovitým ostřím
● Kamae 構え – postoj, pozice
● Kami 神 – shintoistické božstvo
● Kamidana 神棚 – šintoistický domácí oltář
● Kamiza 上座 – božstvo, svatyně na počest duchům
● Kan 館 – spolek, sdružení
● Kanchō 間諜 – špion, zvědové
● Kankaku 感覚 –
● Kanji 漢字 – japonské psané znaky převzané z Číny
● Kannushi 神主 – shintoistický kněz
● Kappō 活法 – stará metoda první pomoci
● Kayaku jutsu 火薬術 – využívání zápalných a výbušných látek
● Kasha 課者 – kladka využívaná ninji
● Kashira 頭 – hlavice, zakončení rukojeti meče 2.) velitel jednotky
● Kasumi 霞 – Kyusho v oblasti spánku Kasumi – mlha, skráně
● Kasumi no kamae 霞之構え – postoj s mečem
● Kasumi uchi 霞打ち – úder vedený na oblast spánku
● Kata 型 – sestava, forma
● Kata maki 片巻 – obtočení ramene
● Katamune dori片胸捕り – uchopení rukou za prsa
● Katana 刀 – delší ze dvou samurajských mečů
● Katate 片手 – pouze jednou rukou ,protiklad ryote – obouručně
● Katate furi 片手振り – kroužení zbraní, jednou rukou
● Katate nage 片手投げ – metání jednou rukou
● Katori shintō ryū 香取神道流 – stará tradiční škola bugei celým názvem Tenshin shōden katori shintō ryū 天真正伝香取神道流
● Kawa 川 – řeka, strana (bok)
● Kaze 風 – vítr
● Keiko 稽古 – Geiko; výcvik, cvičení
● Keikogi 稽古着 – Gi pro výcvik
● Ken 拳 – úder, nebo obecně úderová plocha
● Ken 剣 (tsurugi) – zbraň, meč
● Ken kudaki 拳砕き – odvrátit jeden (nebo jedním) úder
● Ken no michi 剣之道 – cesta meče
● Ken tai ichi jō 劒体一条 – současný zásah tělem a duchem
● Kendō 剣道 – cesta meče
● Kenpō 拳法 – starý název pro karate i šerm (psáno jinými znaky); principy úderů
● Keri 蹴り – geri; kop nohou
● Keri kaeshi 蹴り返し – kontrovat, blokovat jeden (nebo jedním) úder nohou
● Keri kudaki 蹴り砕き – odvrátit jeden (nebo jedním) úder nohou
● Keri ni taishite 蹴りに対して – obrana proti kopu
● Keri sukui 蹴掬 – úder nohou
● Kesa 袈裟 – rub kabátce
● Kesa giri 袈裟切り – šikmý směr seku s mečem
● Ki 気/氣 – energie, životní síla, vědomí
● Kiai 気合 – v širším slova smyslu znamená sjednocená energie, nebo také může označovat ki 気 , energii dvou válečníků ve vzájemném střetu. Kiai také znamená výkřik, jako projev bojového ducha (odvahy, nasazení, odhodlání) v bujutsu. Pomocí kiai se snažíme zkoncentrovat a zmobilizovat veškerou vnitřní energii při boji a prostřednictvím kiai generujeme sílu k útoku, aby byl maximálně efektivní. Bojovník se nesmí nechat dostat pod vliv soupeřova kiai (nechat se zastrašit, vyvést z mentální rovnováhy). Pokud bude vaše kiai silné, bude mnohem snazší překonat soupeře a zasáhnout jej. Nejde o pouhé pokřikování na soupeře, je třeba zharmonizovat vaši sílu a mysl do úplného souzvuku. S kiai úzce souvisí správné dýchání a jeho kontrola a provázání s prováděnými akcemi je další důležité téma. V battōjutsu je důležité je dýchání do břicha, bránicí – tzv. tanden kokyū hō 丹田呼吸法.
● Kiai jutsu – techniky použití vnitřní energie
● Ki-dō-ma 気同間 – jedná se o způsob načasování, kdy ki 気 znamená energie (jedná se o klidnou energii, spíše než nečinná energie to je kontrolovaná energie, v battōjutsu 抜刀術 se nikdy nevyskytuje nečinnost jako taková). Dō 同 je v tomto znázornění akce. Ma 間 je pauza v čase, ale opět to není nečinnost, opět se tam vyskytuje kontrola. Ki 気 – energie, Dō 同 – stejný, Ma 間 – prostor, pauza
● Kihon 基本 – základní provedení techniky, základ
● Kihon waza 基本技 – základní techniky
● Kihon happō 基本八法 – 8 základních způsobů jak využít vnitřní energii
● Kikaku ken 鬼角拳 – úder hlavou (čelem)
● Ki ken tai ichi 気剣体一致 – znamená energie těla a meče je v naprosté jednotě a harmonii. Při útoku je potřeba použít efektivně všechny prvky – ki 気 (energii, kiai 気合い, nasazení), meč (seknutí nebo bodnutí) a tělo (práce nohou a rukou). Aby byl útok efektivní, musí být vše v zkoordinováno a synchronizováno, nic nesmí zaostávat nebo chybět. Ki ken tai ichi také znamená spojení těla, mysli a zbraně v jeden celek, tak aby se meč stal částí těla a mysl byla v harmonii s tělem.
● Kime 決め – koncentrace veškeré energie do jednoho pohybu
● Kimon 鬼門 – prsní sval (Kyusho)
● Kimono 着物 – nesprávné slovo pro Gi – tradiční oblečení
● Kin 金 – zlato
● Kin teki 金的 – zlaté zvonky = varlata
● Kiri 切り – sek, řez
● Kiri kaeshi 切り返し – nepřetržité seky mečem
● Kirikomi 切り込み – žákovská role v kumitachi 組み太刀, útočná
● Kiriotoshi 切り落とし – vertikální sek
● Kiri age 切り上げ – sek směřující nahoru
● Kiritsu – Držte se na nohou, postavte se!
● Kiten ken – úder hranou ruky (Shuto)
● Kiritsu 起立 – vztyk
● Kiton jutsu – použití kovu, zahrnuje širokou oblast zbraní a nástrojů k získaní přístupu do nepřátelského opevnění
● Kizeme 気攻め – mentální, duševní (ki 気) tlak do protivníka. Jedná se o vyšší úroveň seme 攻め / vyzařuje z toho energie, ze které se oponent …
● Koyubi 小指 – malíček
● Ko goroshi 子殺し – rozdrtit malíček
● Uma jirushi 馬印 – standarta lenního pána
● Kobudō 古武道 – malá bojová umění s jednotlivými zbraněmi
● Kobura 腓 (こぶら) – Kyusho, které je umístěné zezadu na lýtku
● Kodachi 小太刀 – kratší z mečů samuraje
● Koe 声 – tříslo (Kyusho)
● Kodogu 小道具 – příslušenství meče
● Koga 甲賀 – oblast, která byla centrem ninjutsu
● Kōhai 後輩 – mladší žák; označujeme tak všechny, kdo jsou v dōjō kratší dobu než my, případně mají nižší technický stupeň, nebo jsou mladší věkem. Tady je potřeba zmínit, že slovo kōhai se běžně v oslovení nepoužívá. Místo toho stačí za jméno připojit „kun“. Jedná se pouze o vyjádření hierarchického vztahu, když mluvíme o třetí osobě.
● Kohō 後方 – Ushiro; zadní, vzadu
● Kohō geri 後方蹴り – kop vzad
● Kokoro 心 – srdce a mysl
● Kokyū 呼吸 – kontrola dechu, dýchání. Vnitřní spodní dýchání z hara 腹 k podpoře práce s vnitřní energií – ki 気
● Kokyū-hō 呼吸法 – techniky dýchání
● Komusō 虚無僧 (こむそう) – zenový žebravý mnich hrající na flétnu
● Konbanwa こんばんわ – Dobrý večer
● Kongo ken 金剛拳 – úder pěstí (Fudō ken)
● Konnichiwa こんにちは – Dobrý den (v průběhu dne)
● Konpi 梱飛 – omote shuto při ústupu
● Koppō 骨法 – umění lámat kosti; též základní principy
● Koppō ken 骨法拳 – úder kloubem palce
● Koppō jutsu 骨法術 – soubor technik lámání kostí
● Koryū 古流 – původní školy budō 武道 před reformou Meiji (Meiji ishin 明治維新)
● Kosei no kamae 攻勢之構え – jedna z pozic v taijutsu
● Koshi 腰 – bedra, boky, pánev,
● Koshi ita 腰板 – tvrdá zadní část na hakama 袴
● Koshi nage 腰投げ – hod pomocí boků
● Koshi kudaki 腰砕き – roztříštit kyčel
● Koshi ori 腰折 – zlomení kyčle
● Koshitate 楯 – štíty, k jejichž výrobě se používaly dřevěné dveře nebo prkna. Pěší vojáci se za nimi kryli proti lukostřelbě. Občas mohly být použity i útočícími vojáky. Materiál na štíty vojáci často ukořistili z chrámů nebo dalších budov.
● Kosshi jutsu 骨指術 – techniky na bolestivé body nebo na svalové spojení
● Kosshi kihon no kata 骨指基本の型 – první část Kihon happō
● Kosshi kihon sanpō no kata 骨指基本三法の型 – první část Kihon happō
● Kōtai 交代 – povel k výměně partnerů na tréninku
● Kote 小手 – ,,zápěstí“ (předloktí), rukavice; chrániče předloktí, název seku na předloktí
● Kote gaeshi 小手返し – otočení zápěstí směrem ven, také omote gyaku
● Kotō ryū koppōjutsu 虎倒流骨法術 – jedna z devíti škol vyučovaných v rámci organizace Bujinkan Dōjō
● Kotsu 骨 – kost
● Ku / Kyū 九 – japonská číslovka „devět“
● Kū 空 – prázdnota; jeden z pěti základních elementů Gogyo
● Kū no kata 空之型 – spoutání prázdnoty
● Kubi 首 – krk
● Kubi ura jime 首裏締め – dusit týl krku
● Kubisuji 首筋 – lámání vazu
● Kuchi 口 – guchi; ústa
● Kudaki 砕き – roztříštit
● Kuda bashigo 管梯子
● Kuden 口伝 – ústní podání, slovní a přímé rady mistra žákovi
● Kuji 九字 – devět znamení, modlitba používaná v esoterickém Buddhismu
● Kuji kiri 九字切り – prstové znaky pomáhájíci k získání ztracené energie, prstové mantry
● Kūkan 空間 – starý původní název pro prostor ve vztahu k lidem a času
● Kuki taishō 九鬼大笑 – „srdnatý úsměv devíti démonů“
● Kukishinden ryū happō hikenjutsu 九鬼神伝流八法秘剣術 – jedna z devíti škol vyučovaných v rámci organizace Bujinkan Dōjō
● Ku kyū 九級 – technický stupeň studenta označující úroveň 9. Kyū
● Kumitachi 組太刀 – cvičení kata s partnerem
● Kumi uchi 組討 (組打) – uchopení oblečení oběma rukama 2.) stará samurajská forma boje podobná Sumō
● Kumo 雲 – oblak
● Kumogakure ryū ninjutsu 雲隠流忍術 – jedna z devíti škol vyučovaných v rámci organizace Bujinkan Dōjō
● Kunai 苦無 – nástroj připomínající nůž se širokou čepelí pro kopání, sekání a vytváření páky
● Kunoichi くノ一 (女) – ženy praktikující ninjutsu
● Kuri gaeshi 栗返し – podobná technika Kage no ittō
● Kuro 黒 – černá
● Kuruma 車 – guruma; kolo
● Kuryū-ha 九流派 – devět škol
● Kusari 鎖 – gusari; řetěz
● Kusari fundō 鎖分銅 – řetěz se závažím
● Kusarigama 鎖鎌 – kosa prodloužená zatíženým řetězem
● Kuzushi 崩し – pohyb, ve kterém zlomíte (porušíte) protivníkovu rovnováhu
● Kyahan 脚絆 (きゃはん) – látkové návleky na holeně
● Kyojitsu 虚実 – využití klamu a pravdy
● Kyojitsu tenkan hō 虚実転換法 – střídat pravdu a lež (fyzicky a psychologicky)
● Kyoketsu shoge 距跋渉毛 – zbraň Togakure ninji
● Kyu dan 九段 – technický stupeň studenta označující úroveň 9. Danu
● Kyū 級 – žákovský technický stupeň
● Kyū 弓 – tradiční luk
● Kyūdō 弓道 – novodobé japonské umění lukostřelby navazující na tradice Kyūjutsu 弓術
● Kyūjutsu 弓術 – japonské umění lukostřelby
● Kyōshi 教士 – starší učitel / instruktor
● Kyusho 急所 – citlivé, bolestivé místo (oblast) na lidském těle

M


● Ma 間 – interval načasování, časová prodleva
● Ma-ai 間合い – znamená vzdálenost mezi soupeři. Základní vzdálenost se nazývá issoku ittō no ma-ai 一速一刀の間合い. V této vzdálenosti jsme na hranici útoku a obrany – dokážeme krokem vpřed zasáhnout soupeře a krokem vzad uniknout jeho útoku. Odhad správné vzdálenosti je v battōjutsu 抜刀術 klíčový prvek. Je důležité být daleko od soupeře, ale zároveň si jej udržovat blízko. Budete-li mít špatnou ma-ai, nedokážete správně zasáhnout ani uniknout soupeřovu útoku. Je třeba odhadovat i soupeřovo ma-ai. Kromě issoku ittō no ma-ai existuje též dlouhá vzdálenost tōma-ai 遠間合い a krátká chikamaai 近間合い a pozice těsného kontaktu tsubaze riai 鍔迫理合い. Ma-ai též obsauje načasovaní – to je velmi důležitý prvek při bujutsu. Vzdálenost se samozřejmě v průběhu souboje rychle mění. Vyčkejme na vhodný okamžik provedení útočné nebo obranné akce, kdy vzdálenost bude danám momentu vhodná, proveďme akci v okamžiku, kdy bude mít smysl a bude nejefektivnější. Pokud chceme zaútočit, neútočme bezhlavě, hledejme otevření, odkrytí, nebo si jej sami vytvořme. Každý střet a akce musí mít svou logiku a návaznost (riai 理合い). Více také mitsu no sen.
● Mae 前 – vpředu, dopředu, před
● Machigai 間違い – chyba
● Mawatte 回って – otočit se
● Metsuke 目付 – směr pohledu; pohled
● Migi 右 – vpravo
● Miru 見る – podívat se
● Motto もっと – více, větší
● Mudansha 無段者 – osoba bez stupně Dan
● Morote 両手 – oběma rukama
● Ma-ai 間合い – správná vzdálenost spojená s načasováním pohybu
● Mae 前 – zenpō; přední, dopředu, před (časově i místně)
● Mae geri 前蹴り – kop vpřed
● Maki 巻き – role, rolovat, narolovat
● Makimono 巻物 – svitek, starodávné rukopisy, také densho
● Makiwara 巻藁 – cíl sekání (smotaná rohož)
● Magokoro 真心 – „poctivost a upřímnost“
● Makura 枕 – polštář
● Manriki gusari 万力鎖 – kovová závaží spojená řetězem
● Masaaki Hatsumi 初見正昭 – (nar. 1931), 34. velmistr školy Togakure ryū, zakladatel a hlava Bujinkan Dōjō
● Matadachi 股だち – otvory po stranách v hakama 袴
● Mawatte 回って – otočit se, čelem vzad
● Me 目 – oči
● Men 面 – hlava
● Mengu 面具 – chránič obličeje; jinak také Men-yoroi 面鎧 nebo Menpō 面頬
● Menkyo 免許 – povolení, licence, diplom
● Menkyo kaiden 免許皆伝 – kompletní předání v koryū 古流
● Metsubushi 目潰し – oslepující prášek (škola Togakure) ,,ničitel očí“
● Metsuke 目付け – je pohled a také oční kontakt. V bujutsu 武術 se nedíváme soupeři do očí, ale sledujeme jej celého. Také je snažíme sledovat naše okolí, prostor, ve kterém se pohybujem. Cílem je vidět soupeře jako celek, ale zároveň vnímat i detaily. V hlubším smyslu znamená metsuke sledovat skrz jeho oči i vnitřek soupeře, jeho mysl a odhalit tak jeho záměry. Jedná se také o periferní pohled, kontrola protivníka a okolí. Důležité také pro tlak (seme 攻め) na protivníka a projev důstojnosti člověka (fūkaku 風格 – způsob dívání se s tlakem do protivníka, dávat najevo neústupnost, nevyjadřuje ale aroganci).
● Meri hari 減り張 – kombinace pomalých a rychlých pohybů v technice, souvisí to s jōhakyu 上波及
● Migi 右 – pravý (á)
● Mitori geiko 見取り稽古 – učit se díváním (tradiční Japonská učební metoda)
● Mitsu no sen 三つの先 – tři způsoby jak napadnout soupeře (sen sen no sen 先々の先, sen no sen 先の先, go no sen 後の先)
● Miyabi 雅 – elegance; něco, co ty nečekáš, ale svojí krásou tě překvapí; v našem tréninku je žádoucí, ale techniky byly elegantní
● Mikkyó 密教 – tajná nauka
● Mimi 耳 – ucho
● Mizu 水 – také Sui; voda
● Mizu gumo 水蜘蛛 – vodní „pavouk“, sedátko
● Mizu no kokoro 水之心 – mysl jako voda, dokonale klidná mysl
● Mugen 無限 – „nekonečno“
● Moikkai もいっかい – ještě jednou
● Mokusō 黙想 – soustřeďte se, koncentrace prováděná v seiza
Mokuton jutsu 木遁術 – techniky použití stromů, listí, rostlin a šplhacích pomůcek pro ninjův únik
● Momodachi 股立 – je pozvednutí nohavic hakamy podvlíknutím látky na bocích pod himo. Často se používá při tréninku v přírodních podmínkách, či zrychleném přesunu.
● Mon 紋 – je japonský „erb“ sloužící k identifikování a označení jednotlivce a jeho příslušnost k rodině, rodu a dnes třeba i firmě. Také se můžete setkat s alternativními termíny: monshō 紋章, mondokoro 紋所 a kamon 家紋.
● Monouchi 物打 – útočná, sekací část meče cca posledních 20cm (poslední třetina čepele)
● Montsuki 紋付 – ceremoniální oděv cca od 6. danu (součást uniformy)
● Morote 両手 – úchop oběma rukama; obouruč
● Motodachi 元立ち – partner při cvičení, na kterého se provádí technika, příjemce techniky
● Mu on no hō 無音の法 – tichá chůze a tichý běh
● Mukyū 無級 – beze stupně, začátečník
● Mu 無 – zápor, lehká mlha, zamlženo
● Mune 胸 – hruď; horní část chrániče trupu dō 胴
● Mune dori 胸捕り – úchop límce jednou rukou
● Munen musō no kamae 無念無想の構 – postoj s hanbó bez úmyslu, bez myšlenky
● Musha 武者 – válečník, bojovník
● Musha dori 武者捕り – technika zkroucení, uchopení válečníka
● Mushin 無心 – mushin se dá přeložit jako „Žádná mysl, mysl bez ega. Mysl jako zrcadlo, které odráží a nesoudí.“ Původní termín byl „mushin no shin 無心の心“, což znamená „nevšímavá mysl“. Je to stav mysli bez strachu, hněvu a úzkosti. Mushin je někdy popsán výrazem „mizu no kokoro 水之心“, což znamená „mysl jako voda“. Fráze je metafora popisující rybníček, který jasně odráží své okolí, když je klidný, ale jakmile do něj spadne oblázek, tak obrazy zakryje. Jeden z pohledu na mushin může být propojení pohybu s naším úmyslem, bez toho abychom vysílali signál o našem záměru do svého okolí.
● Musubi bashigo 結び梯子 – smyčkový žebřík používaný ninji
● Mute 無手 – bez rukou (Mu – bez, vyjadřuje nedostatek)
● Mutō dori 無刀捕り – obrana holýma rukama proti zbrani
● Muzukashi desu 難しです – to je složité, těžké

N


● Nafuda 名札 – jmenovka na tare 垂れ, též zekken ゼッケン
● Nakahodo 中ほど – střední třetina čepele meče, využívaná ke kontrole oponentova meče.
● Naname 斜め – diagonální pohyb, směr
● Naze 何故 – proč?
● Nōtō 納刀 – zasunutí meče do saya
● Nukitsuke 抜き付け – tasit a udeřit (v jednom pohybu)
● Nagamaki 長巻 – halapartna s dlouhou čepelí
● Nagashi 流し – tok, proud (věcí)
● Nage 投 – hod, odhození
● Nageru 投げる – házet
● Nage waza 投げ技 – technika hodu
● Nage kaeshi 投げ返し – obrana proti přehozu
● Naginata 薙刀 – druh japonské halapartny
● Nanadan 七段 – technický stupeň studenta označující úroveň 7. Danu
● Nanakyū 七級 – technický stupeň studenta označující úroveň 7. Kyū
● Naname 斜め – diagonála
● Neko te 猫手 – čepelová zbraň kunoichi navlékaná na prsty
● Ni 二 – číslice dvě
● Ni dan 二段 – technický stupeň studenta označující úroveň 2. Danu
● Nihontō 日本刀 – originál japonský meč
● Ni kyū 二級 – technický stupeň studenta označující úroveň 2. Kyū
● Ni soku 二足 – dva kroky
● Ni soku ittō 二足一刀 – sek na dva kroky
● Nin 忍 – odplížit se; vzdát se něčeho
● Ninja 忍者 – nebo také Shinobi; válečník praktikující ninjutsu
● Ninja ken 忍者剣 – nebo Shinobi gatana, meč ninji
● Ninjutsu 忍術 – jiný název pro Shinobi no jutsu, umění špionáže využivané ninjou, umění vytvrvalosti a trpělivosti; techniky Nin
● Ninpō 忍法 – největší stupeň ninjutsu 忍術, zákony a principy vytrvalosti; cesta Nin 忍
● Ninpō ikkan 忍法一貫 – ninpō je naší největší inspirací
● Ninpō sanjurokkei 忍法三十六計 – 36 odvětví trénovaných ninjou 18 samurajských a 18 ninja metod
● Nitō 二刀 – dva meče; boj s dvěmi meči
● Nitō jutsu 二刀術 – techniky s dvěmi meči
● No の – spojovací vazebná partikule
● Nobushi 野武士 – známé rovněž pod termínem nobuseri. Termín se vztahuje k řadovým vojákům všech společenských vrstev, ale nejde o „třídu“ pěších vojáků, jak se občas tvrdí. Většinou šlo o lučištníky, kteří byli příznační pro povahu bojů v průběhu 14. století, kdy na bojišti převažovaly roztroušené skupiny vojáků.
● Nōtō 納刀 – zasunutí meče do saya 鞘
● Nuki soku zan 抜即斬 – tasení a okamžité setnutí. Nuki 抜 je tasení, soku 即 je krok a zan 斬 je zabít.
● Nuki kata 抜き型 – techniky, formy tasení meče
● Nuki tsuke 拔付 – tasení meče
● Nuki uchi 抜き打ち – zasáhnou oponenta přímo z tasení
● Nuki waza 抜き技 – nuki znamená uhnout soupeřovu útoku, tak aby minul cíl a následně provést svůj vlastní. Důležité je načasování, pokud začneme uhýbat příliš brzy, soupeř náš záměr odhalí a změní směr útoku, pokud příliš pozdě, budeme zasaženi.

O


● Obi 帯 – pás (součást uniformy)
● Ōji waza 応じ技 – obranné techniky znamenají likvidaci soupeřova útoku a následné provedení vlastního protiútoku. Při aplikaci ōji waza použijeme seme 攻め (tlak na oponenta) a soupeře k útoku přinutíme nebo jej vylákáme, soupeřovu útočnou akci pak máme pod kontrolou a likvidujeme jí za použití protitechniky. Při obranných technikách je velmi důležité načasování a ma-ai 間合い (vzdálenost). Zásadní je také iniciativa a schopnost jí převzít, schopnost vytvořit si příležitost a umět jí využít.
● Ōki 大きい – velký
● Otoshi 落とし / Oroshi 下ろし – pokles/snížit
● Osame 納め – vrátit meč do saya 鞘
● Osame tō 納刀 – zasunout meč do saya 鞘
● Ō 大 – veliký, široký
● Ō gyaku 大逆 – zlost, velká páka
● Ogenki desuka お元気ですか – Jak se máte?
● Ohayō gozaimasu おはようございます – dobré ráno
● Ōsoto gake 大外掛 – přehoz směrem ven
● Ōsoto nage 大外投げ – mohutný přehoz
● Obi 帯 – kimonový pás, opasek; v řadě bojových umění označuje barva opasku výkonostní stupeň
● Oya goroshi 親殺 – rozdrtit palec (oyayubi)
● Oyasumi nasai おやすみなさい – Dobrou noc
● Okuden 奥伝 – vyšší úroveň
● Okuden no kata 奥伝之型 – vyšší techniky
● Omote 表 – ze předu; přední
● Omote gyaku – výkrut směrem ven
● Omote sokugyaku geri 表足逆蹴り – metoda kopu
● Onegai shimasu お願いします – něco jako uvítací prosba o společné cvičení
● Oni 鬼 – démon, ďábel
● Oni kudaki 鬼砕き – technika kroucení, rozdrcení rohů démona
● Onibi no jutsu 鬼火之術 – umění ďábelského ohně
● Onshin jutsu 隠身術 – techniky skrývání se, umění neviditelnosti
● Ori 折 – od slovesa Oru; zlomit
● Osae komi 抑込 – znehybnit, kontrolovat
● Osaeru 抑える – držet, přidržet
● Osaeru 抑える – zatlačit, kontrolovat, zdolat, omezit; v budō kontrola prováděná skrytě
● Oshigiri 押切 – způsob sekání s mečem
● Otagai ni rei 御互いに礼 – společná/vzájemná poklona
● Otonashi no kamae 音無しの構 – pozice v rámci technik hanbōjutsu 半棒術
● Ōten 横転 – technika v Taijutsu, kotoul
● Otoshi 落し – od slovesa otosu, klesá, padat
● Ō-zutsu 大筒 – dřevěné dělo

R


● Renshi 錬士 – ren: vyleštit, zdisciplinovat; pokročilý student
● Ryū 流 – škola/osnova
● Randori 乱取り – forma volného boje na tréninku
● Ransetsu 嵐雪 – vánice, sněhová bouře
● Rei 礼 – pozdrav, úklona
● Reihō 礼法 – dōjō 道場 etiketa (reishiki 礼式) (různá v různých ryū 流)
● Rekishi 歴史 – historie školy
● Renshi 錬士 – instruktor; titul pro učitele
● Renshu 練習 – dokonalý, vybroušený (v budō 武道 – technika, ale i osobnost)
● Renzoku waza 連続技 – technika, která se složena z více technik. Je to forma kombinace technik a jejich napojení na sebe a vytvoření tak širšího celku. Technika, které pokračuje dalším pohybem. Příkladem takové renzoku waza je například shihō giri.
● Riai 理合 – držení těla, pohyb s rozumem bez zbytečností
● Ritsu rei 立礼 – pozdrav, úklona ve stoje (tachi rei 立礼)
● Ritsudō 律動 – rytmus
● Roku 六 – japonská číslovka šest
● Roku kyū 六級 – technický stupeň studenta označující úroveň 6. Kyū
● Roku dan 六段 – technický stupeň studenta označující úroveň 6. Danu
● Rokushaku 六尺 – šest Shaku (jap. délková míra, 1 Shaku = 30,3 cm, 1 Sun = 0,1 Shaku)
● Rokushaku bō 六尺棒 – šest stop dlouhá tyč
● Ryō 両 – pár, dva
● Ryō 両 – oba; obojí
● Ryōhō 両方 – oboustranně
● Ryōte 両手 – obě ruce, oběmi rukami
● Ryōashi 両足 – obě nohy, oběma nohama
● Ryokan 旅館 – hotel, ubytovna
● Ryōmune dori 両胸捕り – dvojité uchopení za prsa (podhmatem)
● Ryōte nage 両手投げ – hod obouruč
● Ryū 流 – doslovně znamená proud v řece, v budō 武道 odkazuje styl školy
● Ryū 龍 – drak
● Ryūha 流派 – odnož školy – ryū 流
● Ryūmon 龍門 – bod, který se nachází nad Kimon
● Ryūsui iki 流水行き – technika Sutemi 捨身 (využití jeho nerovnováhy)

S


● Sabaki 捌き – pohyb
● Sage tō 下げ刀 – držení zasunutého meče v ruce volně podél těla
● Sageo 下げ緒 – šňůra na pochvě meče
● Sageo maki 下げ緒巻 – vázání sageo
● Sahō 作法 – způsob etikety
● Sayabiki 鞘引き – stažení sayi třeba při tasení
● Saya no uchi 鞘の内 – uvnitř saya
● Seitei 制定 – standardní, ustálené
● Seiteigata 制定形 – ustanovené formy
● Semeru 攻める – tlak, tisknout
● Sen 先 – zabránit, převzít iniciativu
● Senpai 先輩 – něčí starší žák (nadřazený)
● Sensei 先生 – kdo již prošel, učitel
● Senshin 先心 – senshin je duch, který překračuje první čtyři stavy mysli. Je to duch, který chrání a harmonizuje vesmír. Senshin je duch soucitu, který objímá a slouží všem lidem a jehož funkcí je sladit svár ve světě. Udržuje všechny životy posvátné. To je Buddhova mysl.
● Shinken 真剣 – meč s živým ostřím; skutečný meč
● Shinza 神座 – posvátné místo
● Shiken 試験 – zkoušky, stupňování
● Shita 下 – dolů, pod
● Shizuka ni 静かに – tiše
● Shomen 正面 – přímo vpřed
● Suihei 水平 – horizontálně
● Sukoshi 少し – malý, malé množství
● Suki 好き – slabý, zranitelný bod; otevření, šance
● Sabaki 捌き – technika chůze, práce nohou, manévrování
● Sabaki gata 捌き型 – technika přemisťování a uhýbání
● Sakki 殺気 – intuice útoku, vnímání agresivní myšlenky nebo záměru
● Sakkijutsu 殺気術 – intuice útoku, vnímání agresivní myšlenky nebo záměru
● Samurai 武士 – japonská vladnoucí vrstva bojovníků
● San dan 三段 – technický stupeň studenta označující úroveň 3. Danu
● San kyū 三級 – technický stupeň studenta označující úroveň 3. Kyū
● San satsu no hō 三冊之法 – tři metody jak porazit soupeře….
● Sankaku 三角 – trojúhelník
● Sankaku jime 三角締め – metoda škrcení zezadu
● Sanmyaku 山脈 – horský hřeben, svitek sōke Hatsumiho
● Sanpō no kata 三方之型 – první část Kihon happō
● Sanshin no kata 三心之型 – základní techniky pěti přírodních elementů
● Sashi 差し – seknutí „píchnutím“ špičkou meče, obvykle při delší vzdálenosti
● Satori 悟り – osvícení, dosažení původní čistoty
● Satsujinken 殺人剣 – meč, který život bere
● Saya-te 鞘手 – ruka na saya 鞘
● Sayabanare 鞘離れ – závěrečná část tasení, kdy kissaki 切先 opouští saya 鞘
● Saya biki 鞘引 – pohyb saya 鞘 při tasení
● Sayonara さよなら – Nashledanou
● Sayū 左右 – ze dvou stran
● Seichūsen 正中線 – středová línie mezi obránce a útočníkem. Využíváme tuto línii třeba při provádění chiburi, kdy po ukončení pohybu je kissaki našeho meče právě v línii sen chū sen.
● Seigan no kamae 青眼之構え – postoj v taijutsu s pěstí na boku
● Seika tandem 臍下丹田 – tři prsty pod pupkem (centrum energie)
● Seiretsu 整列 – nástup do řady na úvod keiko
● Seishin teki kyoyo 精神的教養 – duševní vytříbenost
● Seiza 正座 – sed na patách
● Seme 攻め – je tlak (nátlak) na soupeře, jeho ohrožení. Seme může být fyzické pomocí pohybu mečem a nebo tělem, kterým se snažíme soupeře rozhodit z postoje a dostat jej do pro nás výhodné pozice k jeho zasažení (vytvoření si suki, otevření oponentova prostoru). Seme je ale hlavně tlak na psychické úrovni, vytvoření napětí, zastrašení, se snahou přinutit soupeře k nějakému pohybu nebo akci. K získání zásahu je seme klíčový prvek – pomocí seme získáme převahu nad soupeřovým fyzickým i mentálním střehem a můžeme získat suki – otevření a příležitost k zásahu. Vlastní seknutí nebo bodnutí a zasáhnutí oponenta je pouze důsledkem souboje, který se odehraje před tím.
● Seme 攻め – tlak na soupeře; napětí; mentální hrozba útoku (ki 気); zatlačení soupeře se snahou vytvořit šanci k zásahu, přinutit ho k nějaké akci
● Semeru 攻める – stlačit
● Sengoku jidai 戦国時代 – období válčících provincií
● Sennin 仙人 – mystický
● Senpai 先輩 – starší žák; „služebně starší“ ve vztahu dvou osob; je opakem kōhaie a je označením všech, kteří jsou starší, technicky vyspělejší (krom učitele). Slovo senpai se běžně užívá v oslovení a tak je možné na někoho zavolat: „Tanaka-senpai“. Je třeba si uvědomit, že slovo senpai/kōhai se většinou nevztahují k technickým stupňům. Ve skutečnosti jde pouze o to, jaký je vztah na vás
● Sensei 先生 – profesor, učitel, etymologicky: ten, kdo se narodil dříve; slovo sensei je složeno ze dvou znaků – sen/saki,先 znamenající „dříve“ a slovo Sei/Umu/Umareru 先 znamenjící „narodit se“. Slovo sensei tedy znamená „dříve narozen“. To sice nemusí být ve většině případů pravda, ale jde o ustálený výraz, který se používá pro vážené osoby. Opět nemusí jít ani zdaleka pouze a jen o oblast bojových umění. Označením sensei můžete oslovovat učitele ve škole, lékaře v nemocnici, právníky atd. Zdálo by se, že dle japonské etikety musíte oslovovat svého učitele sensei, podle stejných pravidel je však mimořádně neslušné to po lidech (ze strany trenéra) vyžadovat. Nejde o žádnou hodnost ani titul. Neznamená, že když jste obdrželi 1. dan, jste automaticky sensei. Tím budete pouze pro lidi, které bude učit.
● Sensei ni rei 先生に礼 – doslova – pozdrav učiteli, který lze provádět vždy na začátku a konci některého z keiko. Nebo také při výuce, kdy student cití, že oprava předváděná všem je směřuje k nám.
● Seppuku 切腹 – obřadná sebevražda
● Seoi 背負 – nosit na ramenou a na zádech
● Seoi nage 背負投げ – přehoz přes záda
● Shaken 車剣 – hvězdice k vrhání školy Togakure ryū
● Shaku 尺 – jednotka míry, okolo 30 cm
● Shi 指 – prst
● Shiai 試合 – zápas
● Shiai-jō 試合場 – zápasiště
● Shibari 縛り – os slovesa Shibaru, vázat
● Shihō ten chi tobi 四方天地飛び – skok nahoru, dolů všemi směry
● Shidachi 仕太刀 – žákovská role v kumitachi 組み太刀, ten co provádí techniku a vítězí
● Shidōshi士道師 – učitel bojových umění Bujinkan Dōjō (od 5. Danu)
● Shidōshi-hō 士道師補 – mistr instruktor začátečník (od 2. Danu)
● Shihan 師範 – učitel Bujinkan Dōjō; titul daný nositelům nejvyšších stupňů školy, držitele 10. Danu a výše
● Shihō 四方 – čtyři základní směry
● Shikake waza 仕掛け技 – útočné techniky v zásadě znamenají provést útok v situaci, kdy je na něj soupeř nepřipraven, nebo si takovou situaci vytvořit a následně zaútočit (praktikováno v kendō 剣道)
● Shikin haramitsu dai komyo 詞韻波羅密大光明 – každá naše zkušenost nás něčemu učí jakýkoli zážitek během života je posvátný a udržuje možnost nahlédnutí na skutečnost
● Shikko 膝行 – metoda chůze po kolenou
● Shikomi zue 仕込杖 – zbraň ukrytá v bambusové tyči
● Shikoro しころ – slabý čepelový nástroj s pilou
● Shime 締め – také Jime; škrtit, tlačit, mačkat
● Shime waza 締め技 – technika škrcení a tlačení
● Shin 心 – srdce, mysl, duše, bůh, božstvo
● Shinai 竹刀 – cvičný meč složený s bambusových plátů
● Shinchū 心中 – centrum srdce, uprostřed hrudi
● Shinden 神伝/神傳 – boží pravda
● Shindenfudō ryū dakentaijutsu 神伝不動流打拳体術 – jedna z devíti škol vyučovaných v rámci organizace Bujinkan Dōjō
● Shingitai ichi 心技体一 – harmonie celého člověka. Srdce, duše a tělo je v naprosté jednotě. Cílem studia budō 武道 je snaha rozvoměrně rozvíjet tyto tři oblasti, aby nám pomohl být lepším člověkem-válečníkem.
● Shinobi 忍び – ninja 忍者, ninjutsu 忍術
● Shinobi aruki 忍び歩き – chůze využívaná ninji
● Shinobi gatana 忍び刀 – meč používaný ninjou
● Shinobi hō 忍び法 – tajné umění, umění vkrádat se
● Shinobi jūhappan 忍び十八般 – osmnáct dovedností používaných ninjou
● Shinobi no mono 忍びの者 – stínový bojovník
● Shinobijutsu 忍び術 – starší název používaný pro ninjutsu
● Shintō 神道 – původní tradiční japonské náboženství, cesta bohů
● Shinzen ni rei 神前に礼 – poklona božstvu
● Shinzen 神前 – duchovní centrum, někdy taky název pro kamiza 上座
● Shisei 姿勢 – postavení / pozice těla
● Shita 下 – pod, dole, níže
● Shitan ken 指端拳 – úder nebo držení 3 nebo 4 prsty
● Shitō ken 指刀拳 – úder palcem, který se opírá o dlaň (boshi ken)
● Shizen 自然 – přirozený
● Shizen tai 自然体 – přirozený, uvolněný a stabilní postoj
● Shizen gyo un ryū sui 自然行雲流水 – Přirozený a ladný pohyb
● Shizen ken 自然拳 – „přirozený“ úder: pach, vůně, nehty, zuby
● Shizen no kamae 自然之構え – postoj ve stoje, paže podél těla
● Shizen shigoku 自然至極 – „přirozený, mimořádný, nadmíru, opravdový; opravdová přirozenost“
● Shizentai 自然体 – přirozený postoj těla
● Shodan 初段 – technický stupeň studenta označující úroveň 1. Danu
● Shoden 初伝 – první úroveň, základní úroveň
● Shoden no kata 初伝型 – základní technika, technika první úroveň
● Shogun 将軍 – vojenský vládce Japonska
● Shomen 正面 – rovně, střed hlavy, čestné místo v dōjō 道場 (místo pro obrázek mistra, vlajku, kaligrafii atd.)
● Shomen giri 正面切り – sek mečem ve směru hlavy
● Shōshin 初心 – stav shōshin je stav mysli začátečníků. Je to stav vědomí, které zůstává vždy plně vědomé a připravené vidět věci poprvé. Postoj shōshin je nezbytný pro další vzdělávání. Ō-sensei kdysi řekl: „Nečekejte, že vás učím. Techniky si musíte sami ukrást.“ Student musí hrát aktivní roli v každém dōjō, dívat se shōshin myslí znamená vždy vidět učitelem ukazovanou techniku či pohyb a mít schopnost si jej ukrást pro sebe a svůj trénink. Každý student si musí tuto schopnost vypěstovat, aby mohl pokračovat dále ve své cestě budō.
● Shoshin no kamae 初心之構え – varianta Ichimonji no kamae 一文字之構え v Taijutsu 体術/體術 kdy zadní ruka je položená na boku
● Shoshinsha desu 初心者 – Jsem začátečník
● Shoshinsha no kata 初心者之型 – vnitřní spojení Gogyō v harmonii se živly
● Shu 手 – ruka, paže
● Shugendō 修験道 –
● Shugo 守護 – správce provincie
● Shugyō 修行 – Tvrdý, drsný, přísný trénink
● Shu-ha-ri 守破 – shu-ha-ri jsou tři fáze ve výcviku (vývoji) adepta budō 武道 a dalších disciplín. Dá se říci, že každá fáze trvá desítky let. Je to složitý koncept, ale zjedodnodušeně řečeno: Shu 守 – je fází usilovného studování základů přesně podle instrukcí učitele a snahou o co nejlepší kopírování jeho cvičení . Tzv. okoukat ji (mitori keiko 見取り稽古). Ha 破 – je to fáze adaptace, kdy přemýšlíme o technikách a přizpůsobujeme je sami sobě. Trochu se vzdálit, experimentovat vyzkoušet si techniku a její možnosti. Hledání otázek a jejich odpovědí. Ri 離 – je fází osvobození (od pravidel) a vytváření nového. Plně se oddat svému budō a učiteli. Rozvoj „vlastního, osobního“ iai 居合, waza 技, ale i vnitřního přístupu. Vše už je přirozené a vlastní. Zde je postupně možné mluvit o mistrovství.
● Shuki ken 手起拳 – úder špičkou lokte
● Shuko 手甲 – pásy s bodci na dlani (drápy)
● Shumoku ashi 撞木足 – postavení chodidel buď do T nebo L (nejčastěji v koryū 古流)
● Shuriken 手裏剣 – malé skryté zbraně různých tvarů a s různým počtem hrotů, užívané k házení nebo řezání
● Shuriken jutsu 手裏剣術 – umění dovednosti se Shurikeny
● Shutō 手刀 – vnější, malíková hrana ruky
● Shutō ken 手刀拳 – úder malíkovou hranou dlaně
● Sodezutsu 袖筒 – malé ruční dělo
● Sode 袖 – rukáv
● Sōjutsu 槍術 – umění boje s Yari 槍 (kopím)
● Sōke 宗家 – ředitel, velmistr, vedoucí linie (ha 派) školy (ryū 流)
● Sokki ken 足起拳 – úder kolenem
● Sōkkotsu 双骨 – nárt
● Soku gyaku 足逆 – úder nohou provedený konci prstů
● Sokuhō 側方 – také Yoko 横; strana, ze strany
● Sokuhō kaiten 側方回転 – kotoul stranou
● Sokuhō geri 側方蹴り – technika kopu stranou
● Sokuhō tobi 側方飛び – skok směrem do strany
● Sokui-zuke 続飯付 – technika přilepení se svým mečem na meč nepřítele
● Soku yaku 足躍 – kop chodidlem
● Soku 足 – také Ashi; noha
● Sonkyo 蹲踞 – poloha v podřepu s hmotností rovnoměrně. Součást etikety v budō 武道 např. na začátku v kendō 剣道
● Sore made それまで – to je vše
● Soto 外 – mimo
● Suburi 素振り – ,,posilovací“ cvičení seků s mečem bez partnera
● Suemonokiri 据物斬り – řezání (sekání) statických cílů
● Sui 水 – také Mizu; voda; jeden z pěti základních elementů Gogyo
● Sui no kata 水之型 – technika vody
● Sui ren 水練 – vodní trénink
● Suigetsu 水月 – solar plexus
● Suihei 水平 – vodorovný
● Suki 隙 – otevření k útoku, též nechráněná místa, prostor kam udeřit
● Sukoshi 少し – málo, malé množství
● Sumimasen すみません – promiňte, z dovolením
● Suriage waza すり上げ技 – obranná technika, sražení oponentova seku stranou v protipohybu
● Sutemi 捨身技 – jít do techniky s naprostým odhodláním a to i za cenu smrti, zaútočit naplno se 100% odhodláním a nasazením a bez myšlenky na možný neúspěch. Termín by se mohl vysvětlit také jako „odhození“ vlastního těla (jeho obětování) a jít do techniky s odholáním a s vědomím rizika smrti.
● Suwari 座 – dole, techniky na zemi např. kamae 構え: suwari gedan 座り下段
● Suwari waza 座り技 – technika prováděná ze sedu
● Suzu 鈴 – varlata (kyūsho)

T


● Tai atari 体当たり – je technikou často využívanou v kendō 剣道, doslovně znamená zasáhnout (ataru 当たる) tělem (tai 体). Jedná se o kolizní pohyb, který slouží ke zlomení oponentova kamae 構え a tedy i jeho obrany. Správné provedení tohoto nárazu se provádí s mečem drženým svisle a pěstmi drženými pevně před pupkem nebo mírně vyšším. Síla vychází z nohou, která pohání tělo dopředu, spíše než ramena, která tlačí protihráče. Během tréninku by člověk, který přijímá taiatari 体当たり, měl mít pevné kontrolované postavení těla, aby při pohybu zpět absorboval sílu prováděné technikya byl tak připraven na navazující techniku, za kterou byl tlak naplánován.
● Taikai 大会 – velké setkání, semináře Hatsumi senseie mimo Japonsko; turnaj
● Taikai 大会 – soutěž; seminář; velké setkání studentů se svým učitelem
● Tate 縦 – vzhůru, vertikálně
● Teki 敵 – soupeř
● Tabi 足袋 – tradiční ponožky (součást uniformy)
● Tachi 太刀 – typ meče
● Tachi 立ち – postoj
● Tachi rei 立礼 – poklona v postoji
● Tachisuji 太刀筋 – směr meče při seku
● Tachi nagare 立流れ – dopadnout přímo na zem
● Tachisuji 太刀筋 – je směr a úhel seku meče , ten by měl být veden vždy v přímém směru (jako by klouzal po nějaké rovné desce nakloněné jen do směru seku) bez jakéhokoli bočního vychýlení. Jak napsal Miyamoto Musashi 宮本武蔵 v knize Pěti kruhů – nelze sekat do oblouku. Tyhle tři faktory, včetně Kamae a Ma-ai 間合い (postoj a vzdálenost), jsou nejdůležitější pro správné sekání mečem.
● Taidaishō 帯大小 – nošení obou mečů (katana 刀 a wakizashi 脇差)
● Tai 体 – tělo
● Taijutsu 体術 – umění těla, klasické forma bojového umění beze zbraně
● Tai ho doki 体解き – uvolnění těla
● Tai jime 体締め – škrcení nebo tlak na tělo
● Tai ken 体拳 – úder celým tělem nebo jeho částí
● Taihen 体変 – přemístění, pohyb
● Taihenjutsu 体変術 – soubor úhybných pohybů a přemístění těla
● Taisabaki 休捌き – pohyb těla
● Taiso 体操 – tělesná cvičení zahřátí organismu
● Taitō 帯刀 – zasunutí meče za obi; postoj s mečem u pasu za obi, připravený k vytasení
● Takagi yōshin ryū 高木楊心流 – jedna z devíti škol vyučovaných v rámci organizace Bujinkan Dōjō
● Takamatsu Toshitsugu 高松寿嗣 – 33. velmistr Togakure ryū, také první velmistr všech devíti škol Bujinkan Dōjō
● Take 竹 – bambus
● Take ori 竹折 – lámání ohybáním zápěstí, zlomit bambus
● Tame 溜め – krátká prodleva krátce po furi kaburi 振りかぶり. Pomáhá získat požadovanou přesnost pohybu. Tato pauza nesmí být dlouhá, pak je to samo sebou špatně. Během tane se na chvilku zadrží dech a pak se sekem je proveden výdech (samotný výdech by neměl být slyšet). Tame je prodloužením Jōhakyū 上波及. Pokud chceme přeložit výraz tameru 溜める dostaneme ve slovníku možnosti jako nastřádat či nahromadit.
● Tameshigiri 試し斬り – je to japonské umění cílových sekacích testů. Kanji doslovně znamená „sekací test“. Tato praxe byla propagována hlavně od období Edo (17. století) pro testování kvality meče, protože se již neválčilo a tudíž nebylo tolik možností si meč vyzkoušet v praxi.Toto testování pokračuje až do současnosti.
● Tameshiwari 試し割り – přerážecí techniky v karate 空手
● Tanden 丹田 – Hara (seika tanden 臍下丹田), břicho
● Tanren 鍛錬 – trénink
● Tantō 短刀 – krátký meč/nůž (čepel až do délky 31 cm = 1 shaku)
● Tanegashima 種子島 – dlouhá mušketa
● Taoshi 倒し – od slovesa taosu, schodit dolů, sražit
● Tare 垂れ – v kendō 剣道 je to chránič boků
● Tatami 畳 – tradiční pokrytí japonských podlah či tréninkové podložky (žíněnky)
● Tatehiza 立て膝 – metoda sedu
● Tate no kamae 立之構え – pozice v hanbōjutsu, kdy tyč je držena svisle dolů vedle těla
● Te 手 – ruka
● Teitō 提刀 – držení meče v ruce v úrovni opasku, taky když je meč za pasem a ruce u těla
● Te ho doki 手解き – uvolnění ruky
● Tekagi 手鉤 – kovové drápy na ruce; Shuko
● Teki 敵 – protivník, útočník
● Tenugui 手ぬぐい – ručník využívaný při tréninku, váže se na hlavu pro men 面
● Tenouchi 手の内 – správný úchop rukojeti meče a utáhnutí prstů v momentě seku
● Te kubi 手首 – zápěstí
● Te makura 手枕 – lámání natažené paže
● Te 手 – také Shu; ruka
● Teisatsu 偵察 – skauti
● Ten 天 – nebe
● Tengu 天狗 – horský skřet známý pro svou bojovou obratnost, napůl člověk a vrána
● Tenmon 天門 – nauka o počasí, bod u očních důlků (nebeská brána)
● Ten ryaku no maki 天略之巻き – svitek s nebeskými principy
● Tenchijin no kamae 天地人之構え – bō 棒 držené svisle podél těla
● Tenkan hō 転換法 – pilíř
● Tenouchi 手之内 – je práce rukou při seku mečem, podobná jako při ždímání čajového ručníku (chakin shibori), to znamená, že ruce se na rukojeti vzájemně proti sobě utahují (pravá doleva ,levá doprava). Tím je úchop pevný, ale ne křečovitý a ruce jsou ve správné poloze. Důležité je taky postupné kladení prstů, přesto ale nejpevněji meč drží malíček a prostředníček, nikoli celé zatnuté dlaně. Takový úchop by byl křečovitý a náchylný k chybám a nedá se takto plynule s mečem zacházet.
● Tenugui 手拭い – páska, šátek
● Tessen 鉄扇 – japonský vějíř. Existuje více typů vějířů jako – sensu gata 扇子型, maiōgi gata 舞扇型, gunsen gata 軍扇型, menhari gata 面張型 , tenarashi gata 手慣らし型 , gunbei-uchiwa 軍配団扇.
● Tetsubishi 鉄菱 – nášlapné bodce jak z přírodních materiálů tak i z kovu
● Tetsu 鉄 – železo
● Tetsubishi 鉄菱 – nášlapný ježek se 4 hroty, který dopadá 1 hrotem vzhuru
● Tetsuzan 鉄山 – železné hory
● Tō 刀 – jeden z výrazů pro japonský meč
● Toami jutsu 投網術 – využití sítě
● Tobi 飛び – skok
● Tobi keri 飛び蹴 – kop ve skoku
● Tobi keri kata ashi 飛び蹴片足 – dvojitý úder nohou
● Tobi keri ryō ashi 飛び蹴両足 – dvojitý úder nohou
● Togakure ryū ninpō taijutsu 戸隠流忍法体術 – jedna z devíti škol vyučovaných v rámci organizace Bujinkan Dōjō
● Tomoe nage 巴投げ – technika pádu a stažení
● Toppa 突破 – doslova prorazit řadami nepřátel
● Tōrei 刀礼 – poklona meči
● Tori 取り – vzít, ten, kdo předvádí techniku, uchopit ,zajmout, zatknout
● Torite kihon dori no kata 捕り手捕り之型 – kontrola na zemi v ura 裏 a v omote 表
● Torite kihon kata gohō 捕り手基本型五法 – také známá pod názvem hoshu kihon 捕手基本
● Tosui no kamae 棟水之構え – postoj s ninjatō 忍者刀, kdy čepel směřuje podél přední nohy k zemi
● Totoku hyōshi 刀匿礮姿 – technika ukrýtí před hozenou čepelí, nebo zbraní
● Tsuba 鍔 – záštita meče
● Tsuba moto 鍔元 – třetina meče blíž k tsubě 鍔 (,,obraná část meče“)
● Tsuba zeriai 鍔迫り合い – blízko u sebe, tsuby tlačí na sebe
● Tsuki 突き – bod (bodnout)
● Tsuka 柄 – jílec, rukojeť meče
● Tsuka gawa 柄皮 – kožená část shinaie na rukojeti
● Tsuki 突き – přímý útok beze zbraně i se zbraní (výpad, úder)
● Tsuki tare 突き垂 – spodní část menu v kendō, chránič krku (též tsuki-dare)
● Tsuru 弦 – provázek na shinaii spojující kožené části a označující „tupou“ stranu meče

U


● Uchi 打 – sek, výpad, úder
● Uchi 内 – uvnitř
● Uchidachi 打太刀 – učitelská úloha v kumitachi 組み太刀; ten co útočí a umírá; ten který to celé vede
● Uchikomi-geiko 打ち込み稽古 – cvičení útoků
● Uchi otoshi 打ち落 – technika sražení oponentovy čepele směrem dolů
● Uchiko 打ち粉 – brusný prášek pro čištění meč
● Ude 腕 – paže, přesněji předloktí
● Ude jime 腕締め – tlak na paži
● Ude ori 腕折 – zlomit ruku
● Ue 上 – nahoru
● Uke 受け – blok / obranna
● Uke 受け – ten, který je během techniky v pozici útočníka, ten, kdo přijímá
● Uke nagashi 受け流し – provádění blokování, přijmout a odvrátit
● Uko 雨戸 – citlivá oblast umístěná na straně krku
● Ura 裏 – vnitřní / opačný
● Ura gyaku 裏逆 – vnitřní zkroucení zápěstí
● Ushiro 後ろ – dozadu / vzad
● Ushiro ukemi 後受身 – pád vzad

W


● Wa 和 – vnitřní harmonie
● Wakarimasen 分かりません – nerozumím
● Wakarimasu 分かります – rozumím
● Waki 脇 – strana nebo postranní
● Wakizashi 脇差 – kratší ze dvou mečů Daishō
● Wakizashi teppō 脇差鉄砲 – unikátní skrytá zbraň, jedná se o střelnou zbraň ukrytou v pochvě pro krátký meč
● Waraji 草鞋 – slamněné sandále s řemínkem
● Waza 技 – technika; dovednost

Y


● Yawarakaku 柔らかく – lehce
● Yama 山 – hora
● Yamabushi 山伏 – horští bojoví mniši
● Yame 辞め (やめ) – zastavit
● Yari 槍 – japonské kopí
● Yashiki 屋敷 – šlechtické sídlo
● Yoin 余韻 – ozvěna (časování na konci waza 技, místo pro zanshin 残心)
● Yoko 横 – plochý, horizontální, do strany
● Yoko aruki 横歩き – chůze stranou
● Yoko geri 横蹴り – kop do strany
● Yoko ichi giri 横一斬り – horizontální řez
● Yon dan 四段 – technický stupeň studenta označující úroveň 4. Danu
● Yon kyū 四級 – technický stupeň studenta označující úroveň 4. Kyū
● Yoroi 鎧 – japonské brnění
● Yoroi kumiuchi 鎧組討 – boj, zápas v brnění
● Yōshin 楊心 – pěstovat duši, pěstovat srdce
● Yūdansha 有段者 – osoba se stupněm Dan
● Yu gasumi 夕霞 – bod pod uchem nad čelistí
● Yukkuri ゆっくり – pomalu
● Yume 夢 – sen
● Yumi 弓 – japonský luk
● Yuru yaka ni 緩やかに – hladký

Z


● Za 座 – sed, sedět
● Za kamae 座構え – pozice v sedě (fudōza 不動坐)
● Za rei 座礼 – pozdrav, poklona v seiza (seiza rei 正座礼)
● Zanshin 残心 – duch zanshin je stav zůstávajícícho nebo přetrvávajícího ducha. To je často popisované jako trvalý a zvýšený stav vědomí a duševní následnosti. Pravý zanshin je však stav soustředění nebo koncentrace před, během a po provedení techniky, kdy je zachována spojitost nebo spojení mezi uke 受け a nage 投げ. Zanshin je stav mysli, který nám umožňuje zůstat duchovně spojený nejen s jedním útočníkem, ale s mnoha útočníky najednou a dokonce s celým kontextem; prostorem, časem, událostí. Je někdy velice těžké slovy popsat skutečně celý význam podobných termínů. Lze je pochopit až díky dlouhodobému a hlubokému studiu budō.
● Zazen 坐禅 – zenová meditace v sedě
● Zekken ゼッケン – místo s vlastním jménem a jménem dōjō 道場 nošený v kendō 剣道 pod hráničem trupu
● Zen 禪 – druh buddhismu, který měl značný vliv na vývoj mnoha japonských umění
● Zenpō 前方 – před
● Zenpō geri 前方蹴り – úder nohou dopředu, nekontrolovaný pád
● Zenpō ukemi 前方受身 – kotoul dopředu
● Zori 草履 – tradiční nazouváky/sandále (součást uniformy)


Lidské tělo


Ashi 足 – noha
Atama 頭 – hlava
Chūshin 中心 – centrum; střed; srdce
Dō 胴 – trup
Ganmen 顔面 – střed obličeje
Hara 腹 – břicho
Hiji 肘 – loket
Hiza 膝 – koleno
Jinchū 人中 – místo ve středu nad horním rtem
Kubi 首 – krk
Tsuma saki 爪先 – špičky prstou u nohou
Kakato 踵 – pata
Kata 肩 – rameno
Koshi 腰 – bok/pas
Kote 小手 – předloktí
Me 目 – oko
Men 面 – obličej
Mune 胸 – hrudník
Nakazumi 中墨 – středová linie těla
Nodo 咽 – hrdlo
Omote 表 – vnější strana ruky
Senaka 背中 – záda
Shamen 斜面 – strana hlavy
Sui getsu 水月 – solar plexus
Sune 脛 – holeň
Te 手 – ruka
Te kubi 手首 zápěstí
Te no uchi 手の内 – dlaň
Ude 腕 – paže
Ura 裏 – vnitřní strana, např. ruky
Yubi 指 – prst


Kyusho 急所 (citlivé oblasti na lidském těle)


Nihontō 日本刀 (japonský meč)


Bokken 木剣 – dřevěný tréninkový meč
Bokutō 木刀 – další termín pro dřevěný tréninkový meč
Daishō 大小 – souprava dvou mečů
Daitō 大刀 – označení pro dlouhý meč
Fukuro shinai 袋竹刀 – bambusový meč pro tréninkový souboj obalený koženým potahem
Gendaitō 現代刀 – moderní meč vyráběný po roce 1876
Iaitō 居合刀 – tupý kovový meč pro trénink
Jotō 杖刀 – meč v tyči
Katana 刀 – dlouhý meč ze soupravy daishō
Ken 剣 – starověký meč s přímou čepelí, jinak známý také jako tsurugi 剣.
Kodachi 小太刀 – označení pro krátký meč
Kogai 笄 – čepel / jehla pro úpravu vlasů
Kozuka 小柄 – malý nožík umístěný v saye, pochvě meče
Nodachi 野太刀 – meč s delší čepelí
Ōdachi 大太刀 – označení pro dlouhý meč
Shikomizue 仕込み杖 – čepel ukrytá v tyči
Shinai 竹刀 – bambusový meč pro tréninkový souboj
Shinken 真剣 – označení pro skutečný (ostrý) meč
Shirasaya 白鞘 – dřevěné pouzdro na meč pro přenášení
Shotō 小刀 – krátší meč ze soupravy daishō
Shotō bokken 小刀木剣 – krátký dřevěný tréninkový meč
Tachi 太刀 – dlouhý, více zakřivený meč používaný především před vynálezem katany
Tanken 短剣 – krátký meč
Tantō 短刀 – krátký meč
Wakizashi 脇差 – krátký meč ze soupravy daishō

Koshirae 拵え (souprava meče)


Habaki はばき – kovový prstenec zajišťující pevné uchycení čepele v saye
Fuchi 縁 – ozdobný kovový dílek obepínající rukojeť pod záštitou
Kashira 頭 – zakončení rukojeti
Kojiri 鐺 – konec pochvy
Kaeshizuno 返し角 – zpětný háček zabraňující vyklouznutí meče z obi
Koiguchi 鯉口 – hrdlo pochvy
Kurigata 栗形 – očko pro tkanici
Mekugi 目釘 – kolíček zajišťující čepel v rukojeti
Menuki 目貫 – párové ozdoby pod omotávkou rukojeti
Shitodome 鵐目 – ozdoba uvnitř kurigata
Sageo 下げ緒 – tkanice u sayi
Same kawa 鮫皮 – rejnočí nebo žraločí kůže obepínající rukojeť
Saya 鞘 – pochva
Seppa 切羽 – podložky u záštity
Tsuba 鍔 – záštita meče
Tsuka 柄 – rukojeť meče
Tsuka ito 柄糸 – omotávka rukojeti
Tsuka maki 柄巻 – zakončení omotávky rukojeti

Kissaki 切先 (hrot čepele)


Boshi 帽子 – hrana zakalení na hrotu
Fukura 脹 – ostří hrotu
Ko-shinogi 小鎬 – žebro hrotu
Yokote 横手 – žebro oddělující plochu čepele od plochy hrotu

Čepel meče


Ha 刃 – ostří čepele
Hamachi 刃区 – osazení (zakončení) čepele na straně ha (ostří)
Hamon 刃文 – linka (hrana) kalení
Bōhi ぼひ – drážka v čepeli
Mei 名 – značka, podpis výrobce čepele
Mekugi-ana 目釘孔 – otvor v řapu pro kolíček mekugi
Monouchi 物打 – poslední třetina čepele určená k sekání
Mune 棟 – hřbet čepele, opačná strana ostří čepele
Mune machi 棟区 – osazení (zakončení) čepele na straně mune (hřbetu)
Nakago 茎 – řap, část čepele, která je ukryta v rukojeti
Nakago jiri 茎尻 – zakončení řapu
Nakahodo 中ほど – prostřední třetina čepele určená pro kontrolu
Shinogi 鎬 – žebro na čepeli meče
Shinogi-ji 鎬地 – plocha přilehlá k shinogi směrem k mune
Sori 反り – zakřivení čepele, průhyb meče
Tsubamoto 鍔元 – poslední třetina čepele určená pro blokování
Yakiba 焼き刃 – plocha kalení
Yasuri-me 鑢目 – stopy po pilníku na řapu


Samurajská zbroj

● Dō-maru 胴丸 – zjednodušená verze zbroje, upevňovaná vzadu, později snad i na boku. Poprvé se objevila během 13. století. Zbroje dō-maru se zdobily rodovými znaky, které se nacházely na prsním pancíři, rukavicích, náholenicích, krytu obličeje hō-ate 頬当 a občas i na dalších součástech.
● Haraate dō 腹当胴 – nejjednodušší typ zbroje, který chránil pouze hruď a břicho.
● Haramaki 腹巻 – typ zbroje upevňovaný na boku. Představovala zjednodušenou verzi „velké zbroje“.
● Ichimaibari uchidashidō – zbroj ze 16. století zhotovena ze dvou velkých plátů kovu, z nichž jeden kryl hruď a druhý záda.
● Nanbandō 南蛮胴 – Japonská zbroj, která využívala části z evropské zbroje. Nejčastěji prsní pancíř kombinovaný s japonskými rukávy. Trochu připomíná ichimaibari uchidashidō.
● Ō-yoroi 大鎧 – původní název zněl pouze yoroi. Tento termín označuje nejnákladnější typ zbroje s ochrannými nárameníky sode 袖, přilbou a všemi dalšími doplňky. Díky své obrovské nákladnosti si ji mohli dovolit především generálové a držitelé vysokých hodností. Tvarově poněkud hranatá zbroj připomínající „krabici“ se výtečně hodila pro jezdce na koni a vyborně sloužila jako ochrana před lukostřelci.
● Tōsei gusoku 当世具足 – zjednodušená zbroj s minimálním spojováním šňůrami. Stala se obvyklou v 16. století.
● Yokohagidō 雪の下胴 – kovová zbroj vyrobená z vodorovně postavených plátů svařených dohromady.

Jednotlivé části

● Agemaki 揚巻
● Agemaki tsuke no kanza 総巻付鐶座
● Agemaki 総角
● Chikaragawa 力革
● Chō 蝶
● Dō 胴
● Fukigaeshi 吹返
● Futa / Ni no ita 二之板
● Gakkari 合当理
● Gumi 茱萸
● Hachi 鉢
● Hachitzuke gyō 鉢鉢付
● Haidate 佩楯 – přizpůsobivé chrániče nohou
● Hanaodoshi 花縅
● Haraidate 祓立
● Hassōbyō 八双鋲
● Hassō kanamono 八双金物
● Hatsu-muri / happuri 半首 – součást zbroje kryjící čelo a tváře, ale nikoli krk a čelist. Obvyklá ve 13. století.
● Hibiki ana 響孔
● Hibiki no ana 響の穴
● Hiji gane 肘金
● Hikiage no o 引上の緒
● Hiki awase o 引合緒
● Hiki awase no o 引合の緒
● Hiki shiki kusa zuri 引敷草摺
● Hishinui 菱縫
● Hōate 頬当 – kryt obličeje určený k ochraně krku a spodní části obličeje před zraněním šípem. Do výzbroje se dostal na základě početných zranění krku a obličeje lukostřelbou ve 14. století.
● Hoshi 星
● Ichi no ita 一之板
● Ichi no ita 一之板 (oshitsuke ita 押付板)
● Ieji 家地
● Imuke sode 射向袖
● Iyo 伊予 / Kawara 瓦
● Jiuke 持受け
● Kabukidō 衝胴
● Kabuto 兜
● Kake sho / kake o 掛緒
● Kakozuri 鉸具摺
● Kamuri ita 冠板
● Kamuri ita 冠板 (seita 背板)
● Kanmuri ita 冠板
● Kasajirushi no kan 笠標の鐶
● Kazari 飾
● Keshō ita 化粧板
● Kobire 小鰭
● Kōgai kanamono 笄金物
● Kohaze 鞐
● Kōmori tsuke 蝙蝠付
● Koshimaki 腰巻
● Kōshōkan 後勝鐶
● Kote 籠手 – kroužkové rukavice určené k ochraně rukou a paží samurajů.
● Kotezuke no kohaze 籠手着の小札
● Kurijime o 繰締緒
● Kuri o 繰緒
● Kusa zuri 草摺り
● Kusa zuri imuke 射向草摺
● Kusari 鎖
● Kuwagata 鍬形 – ozdoba se dvěma čnícími rohy na přilbě vysoce postaveného válečníka. Myslelo se o nich, že ochraňují svého nositele.
● Kuwagata dai 鍬形台
● Kyūbi no ita 鳩尾板
● Kyomon 居文
● Kyōyō 杏葉
● Mabizashi 眉庇 / maebashi 前橋
● Maedate 前立て
● Menpo 面頬
● Mete no kusa zuri 馬手草摺
● Mete sode 馬手袖
● Mimi ito 耳糸
● Mitsu ita 三の板
● Mizuhiki 水引
● Mizunomi o 水呑緒
● Mizunomi okan 水呑緒鐶
● Muchisashi no ana 鞭差穴
● Mune ita 胸板
● Nakagawa dō 中側胴
● Nodowa 喉輪
● Omeri 於女里
● Ōsode 大袖 / Mete sode 馬手袖
● Oshitsuke ita 押付板
● Saihai tsuke no kan 采配付けの環
● Saka ita 逆板
● San no ita 三之板
● Seita 背板
● Sendan ita 栴檀板
● Shikka o 埶加緒
● Shikoro 吹返 (fuki kaeshi)
● Shikoro 鍜
● Shino 篠
● Shinobi no o 忍びの緒
● Shinoikada 篠筏
● Shita no o 上の緒
● Shitenno byō 四天の鋲
● Shōmen kusa zuri 正面草摺
● Shoji ita 障子板
● Sode 袖 – nárameníky zbroje, kryjící horní část paží a ramena válečníků a chránící v boji na koni před lukostřelbou z boků. Dalo by se o nich hovořit jako o připevnitelných štítech. Používaly se jen tak dlouho, dokud válečníci bojovali na koních.
● Sodetsuke no kohaze 袖付の鞐
● Sōkaku 総角 (agemaki 揚巻)
● Sōkaku kanza 総角鐶座
● Sujibachi 筋鉢
● Sune-ate 脛当 – náholenice. Součást zbroje kryjící nohy od kolene dolů.
● Suso ita 裾板
● Takahimo 高紐
● Tateage 立手
● Tehen 天辺
● Tekkō 手甲
● Teppen ana hachimanza 天辺孔八幡座
● Tsubo no ita 壺板
● Tsurubashiri 弦走
● Ue no o / Uwa o 下の緒
● Ukeo 受緒
● Uketsubo 受壷
● Uname 畦目 (Uname nagai 畦目縫)
● Uta age 肩上
● Yurugi ito 揺の糸
● Wakidate 脇立て
● Waki ita 脇板
● Watagami 綿噛 (綿神)


Počítání, pořadové číslovky

Ichi 一 – jedna
Ni 二 – dvě
San 三 – tři
Shi 四 – čtyři
Go 五 – pět
Roku 六 – šest
Shichi 七 – sedm
Hachi 八 – osm
Kyū 九 – devět
Jū 十 – deset
Jū ichi 十一 – jedenáct
Jū ni 十二 – dvanáct
Ni jū 二十 – dvacet
San jū 三十 – třicet
Hyaku 百 – sto

Ippon me 一本目 – první
Nihon me 二本目 – druhý
Sanpon me 三本目 – třetí
Yonhon me 四本目 – čtvrtý
Gohon me 五本目 – pátý
Roppon me 六本目 – šestý
Nanahon me 七本目 – sedmý
Hachihon me 八本目 – osmý
Kyūhon me 九本目 – devátý
Jūppon me 十本目 – desátý
Jūippon me 十一本目 – jedenáctý


Shi kai 四戒

(čtyři napomenutí / nemoci)

Shi kai jsou soužení, které zatemní mysl. Čtyři nemoci jsou připojeny k San satsu no hō, ale to je na samostatný článek. Stačí si jen připomenout San satsu no hō, jejich vliv na soupeře a uvědomit si toto spojení.
Stát se silným v bujutsu 武術 (a samozřejmě nejen v bujutsu) obnáší získat sílu porazit tyto čtyři nemoci, případně též umět tyto nemoci využít (vyvolat) u soupeře.

Ku 恐 (osoreru) – strach. Strach z oponenta. Strach vede k váhání, pochybnosti, ztráta příležitostí, a brání přirozeně a spontánně reagovat, jednat. Tvoje silná ki 気, nebo též nasazení, silný bojový duch vyvolá v soupeři strach a sníží jeho schopnost bojovat a klást odpor.

Gi 疑 (utagau) – pochybnost. Pochybnosti o sobě samém, nebo nedůvěra v technické způsobilosti, technikách (waza 技). Vede k sníženému sebevědomí a oslabení ducha. Pochybnosti způsobí v soupeři úzkost a ztrátu důvěry ve vlastní schopnosti a možnost úspěšného konce boje.

Kyō 驚 (odoroku) – překvapení. Překvapení kvůli náhlé momentální ztrátě spojení mezi sebou samým a oponentem. Překvapení zatemní schopnost myslet a jednat svobodně. Provedením akce, kterou soupeř nečeká, nebo jiné akce, než soupeř očekává jej překvapíme, zaskočíme.

Waku 惑 (madō) – zmatek. Zmatkem označujeme úplnou ztrátu spojení mezi sebou samým a oponentem, nebo ztrátu spojení mezi svým vědomím (úmysl) a tělem (fyzické akce). V soupeři vyvolaná ztráta spojení s probíhající návazností akcí (změnou rytmu, taktiky apod.). Vyvedení z mentální rovnováhy.