Smysl budō
Většina z nás si tuhle otázku položila, v diskusi s někým, nebo uvnitř sebe sama. Každý, kdo trénuje nějaké bojové umění se z času na čas zeptá sám sebe, proč to vlastně dělá. Začátečník si tuhle otázku bude klást častěji nežli pokročilý student, ale i jemu podobné pochyby zkomplikují život.
V době úsvitu bojových umění si lidé tuhle otázku kladli málokdy. Nebylo to ani nutné, protože lidé té doby museli bojovat jednoduše proto, aby přežili. To byl zákon války. Naučili se určité vybrané techniky a byli vysláni na bojiště, aby tam sloužili svému pánu. Bylo to věcí života a smrti. Rozhodující roli nehráli pouze techniky, ale také duševní stav bojovníka.
Duševní aspekty hráli vždy klíčovou roli v bojových uměních. Již první bojová umění byla ovlivněna duchovními naukami jako byl buddhismus nebo shintōismus; bylo nevyhnutné se věnovat i jim. Byly zakotveny v podvědomí a později se staly srdcem všech bojových umění.
Člověk si klade otázku:
Proč vlastně musíme bojovat nebo zabíjet?
Tohle se stalo klíčovým tématem pro všechny bojová umění.
Abychom na to našli odpověď, musíme se zaobírat i jinými naukami, abychom lépe pochopili některé důležité věci. Říká se například, že „Tajemství bojového umění je tajemstvím zenu.“
Tajemství spočívá ve vedení mysli po správné cestě. Ale jak na to? V jedné z kapitol textu Kyūshin ryū je napsáno následující: „Pravá technika těla musí mít základ v mysli. Mysl je tím základem. Spíše než sledovat tělo svého oponenta je třeba nasměrovat mysl. Protivník neexistuje. Mysl sama o sobě nemá formu, ale může být tvarována – je to jako zazen.“
Trénink bojových umění by neměl být chápán jako pouze fyzické cvičení, navzdory tomu, že dnes se většina lidí soustředí na soutěže nebo čistě na učení technik. V počátcích bojových umění to bylo jinak, protože tam šlo jednoduše o přežití a často rozhodovala pouze intuice. Fyzická sila, duševní síla a znalost techniky byly a jsou úzce propojeny, ale schopnost koncentrace (duševní síla) je základem.
Tělesná síla, technická vyspělost a duševní intuice musí splynout v jedno. Akce a vědomí musí vytvořit celek. Pak budete v KŪ, neboli v prázdnotě. To je tou pravou cestou budō.
Musíte se naučit beze zbytku přijmout život a smrt. I v případě, že tělo zemře, mysl to nesmí ohnout. Tváří v tvář životu a smrti musí mysl zůstat klidná. Díky tomu bude vaše vláda nad jednotou těla a mysli znamenat vládu nad životem a smrtí. Vynikající šermíř Miyamoto Musashi se vzdal života bojovníka, aby našel odpověď na otázku: „Jak může člověk zemřít … ??“
Bojová umění nejsou sportem, hrou, ani jednoduchým způsobem trávení času. Je v nich hlubší smysl, smysl života a tudíž i smysl smrti, protože oba jsou pevně propojeny navzájem. To je budō. Pravá cesta budō není soutěž ani disputace – pravá cesta stojí nad životem a smrtí i nad vítězstvím a porážkou.
A jak tohle ovlivní náš každodenní trénink?
Na začátku se dokola trénují hlavně techniky (waza) a formy (kata), abychom získali základy. Časem si tyhle techniky „uvědomíte“ a „zvykněte si na ně.“ V tomhle období neustále přemýšlíte a zvažujete – díky tomu si pořád „uvědomujete sebe sama.“ Když používáme naši mysl tímhle způsobem, naše akce budou pomalé a váhavé. Vyrojí se otázky, naše mysl se unaví a naše vědomí bude jako plamen ve větru.
Dá se to přirovnat k učení se na hudební nástroj. Později jste schopni hrát bez přemýšlení, což znamená, že po rocích tréninku si už nemusíte dále uvědomovat sebe sama, ale hrajte přirozeně. Díky tomuhle „neuvědomení“ budete schopni vytvořit něco nového. To samé platí pro náš každodenní život a taky pro náš trénink. Nikdy ale nezapomínejte na počátek – jinak se vaše mysl vyčerpá a vy ztratíte koncentraci. Důvody může být příliš silné ego nebo nedostatek snahy. Tím riskujete ztrátu správného směru.
Klíčovým aspektem budō je nalezení okamžité jednoty s původní pravdou univerza. Pro váš osobní způsob myšlení je důležité přesáhnout „uvědomení si sebe sama,“ a to nejenom v mysli. Musíte „myslet“ celým vaším tělem. Obecně jsme zvyklí chápat život našeho těla a život vesmíru jako dvě oddělené věci. Ve skutečnosti ale náš život není limitován na náš „fyzický“ život, ale je v neustálém kontaktu s životem univerza. Pochopit tuhle vzájemnou závislost znamená pochopit Kū. Cvičit Kū zároveň znamená hledat největší pravdu – univerzální lásku.
Tato prázdnota, Kū, obsahuje nekonečnou energii, kterou získáváme pouze pokud žijeme naše životy v harmonii s životem univerza. To je nejvyšší učení bojových umění. To je nejvyšší učení ninpō.
Tenhle účel slouží tréninku bojových umění!
(c) Kostas Kanakis
e-mail: info@bujinkanbudokai.eu